V roce 1898 byl v obci opět velký požár. Shořela skoro celá obec, jen pár okrajových domů zůstalo. Velkým nebezpečím a postrachem pro obyvatelstvo byly války a požáry. Vojáci drancovali, rabovali, brali úrodu i statek pro svou potřebu. Oheň byl častým hostem, neboť slámou pokryté domy a všechny ostatní hospodářské stavby byly pro něj dobrou potravou. Lid, aby uchránil úrodu před těmito dvěma největšími nepřáteli, schovával ji do jam. Říkalo se jim obilné jámy. Měli tvar kulaté nebo podlouhlé láhve. Vykopané byly v tvrdé hlíně. Holíčska panství mělo vybudované hospodářská centra. Hlavní bylo v Holíči, další byly v Gbelích a Radošovce. Obecní správu tvořily rychtář-Fojt, hospodář a přísežný. Na testamentu, kterým Anna Marie Havránek převádí mlýn na svého druhého manžela Ignáce Decheta ze dne 18. března 1784, je uveden na ten čas rychtář Jura Kapitan. Na Urbárska listině z téhož roku je Fojt Martin Vanijek. Žalovaciu listinu na Holíčanov kvůli pasunku Žabinec podepisuje rychtář Martin Kotvan. Na soupisu a odhadu domu Antona Havla je rychtář Jan Mazara, panský Fojt Pavel Vanek. Zakoupení kapitánskou domu a majetku k němu patřícímu 5. 2. 1848 žádá rychtář Jan Štepanikum.
O tom, že bylo fojství u Havlův, se nepodařilo najít žádný záznam. Bylo to pravděpodobně fojství panské, které zrušením poddanství r. 1848 zaniklo. Posledním pánským Fojt byl Pavel Havel. Do první světové války jsou rychtáře Buchta a Hollý. O jiných rychtář se neví.
Z roku 1784 pochází Urbanski listina. Urbanice se dělily na Polštvrtníkov, Okružníkov, Polokružníkov a Domkář. Polštvrtníci brali 1 1/6 Furet dřeva, Okružníci 1 fůru dřeva, Polokružníci a Domkář jen 1 fůru ratolestí.