CZ CZ

Obec Bratislava-Rača

0 hodnocení
Rača leží na jihovýchodním úpatí Malých Karpat ve výšce 174 m nm Je vzdálena od centra Bratislavy asi 8 km. Patří do obvodu Bratislava III., Je samostatnou městskou částí velké Prahy a má 20 172 obyvatel (podle statistických údajů z roku 2001).

Obec Bratislava-Rača

Rača leží na jihovýchodním úpatí Malých Karpat ve výšce 174 m nm Je vzdálena od centra Bratislavy asi 8 km. Patří do obvodu Bratislava III., Je samostatnou městskou částí velké Prahy a má 20 172 obyvatel (podle statistických údajů z roku 2001).

Nejstarší archeologický nález nalezen na území Rače pochází ze starší doby kamenné - je to sekeromlat asi z 3. - 2. tisíciletí před nl Z doby osídlení jihovýchodních svahů Malých Karpat Kelty pocházejí ozdobné bronzové kruhy. Nálezy se nacházejí ve sbírkách Slovenského národního muzea v Bratislavě.
Nejstarší známý písemný doklad o Rači pochází z roku 1226. Je to darovací listina - "donace krále Ondřeje II. na osady Churra a Symberg, které daruje zemanem Janovi a Petrovi synem Beňadik, Mikulášovi a Štěpánovi synem Reche ".
V písemných pramenech o osídlení území Rače z roku 1237 se vzpomíná osada Okol. Ležela v oblasti dnešní železniční stanice Bratislava-Rača. Pojmenování svědčí o původním slovanském osídlení. Okol nebo okolica bylo staroslovanské pojmenování ohrady na dobytek.
V zápise pocházejícím z roku 1274 se zmiňují synové zemanů Beňadik a Raču (Racha) jako zemané z okolí v Bratislavské stolici.
V roce 1287 byla osada Okol rozdělena na dvě poloviny mezi potomků těchto zemanů. Část původní osady se dostala potomkům Beňadik a oddělená část, ležící přímo na úpatí Malých Karpat, potomkům Raču. Podle rodového jména zemany Racha dostala pojmenování nejstarší část - osada, kterou nazývali také Račišće.
Rychle se rozrostla i díky osídlení novým obyvatelstvem, převážně německým, a svým vlivem přerostla původní osady, které se zde nacházely.
Po vpádu Tatarů ve 13. století zůstala krajina zcela zpustošena a vylidněná. Zničenou krajinu přicházelo osídlovat především slovanské obyvatelstvo ze severních oblastí. Král však pozval do země i cizince.

Byly to hlavně němečtí kolonisté ze sousedních rakouských zemí a Bavorska. Přinášely s sebou nové poznatky, kulturu a řemesla. Usazovaly se zejména na východních svazích Malých Karpat. Oblast od Bratislavy až za Modru téměř ponemčili. Svým příchodem změnily původní způsob života a zvyklosti slovanského obyvatelstva. Přítomnost německého osídlení v Rači dokazují jména jako pošťuchovat, Gschweng, Kompauer, Strokhendl, Weng, Wenzl a jiné. Mnohé německé jména uváděné ve starých listinách se v Rači nedochovaly.
Ve středověku byla Rača poměrně velkou osadou. Už dříve měla kostel a vlastního rychtáře. Nejstarší písemná zmínka o kostele je z roku 1390. Nejstarší zachovaná zmínka o rychtáři - jménem Martin - je z roku 1358.
Větší majetky patřily v 13. a 14. století šlechtě - zemanské rodině Racha, hraběti Dominikovi z Uzuru, Františkovi Farkaše, rodině bratislavského rychtáře Jakuba a uherské královny. Ostatním patřily jen menší podíly v katastru. Vlastníci pozemků se často měnily. Sedláci nevlastnili půdu. Veškerá půda byla buď královská církevní nebo pánská. Pánská půda se dělila na Dominika a na rustikál. Dominik obdělával přímo sám majitel a sedláci bez veškerých práv. Rustikál dával pan do nájmu sedlákům. V době před kolonizací na užívání doživotní a nedědičné, po kolonizaci na užívání doživotní a dědičné. Sedlák platil svému pánovi za tyto pozemky Cinzia.
Z roku 1399 pochází listina, kde "Kral Sygmund dawa svobodu Mihalowy Synowie Dominika a Janow Synowie Benedikt Uzur v Osade Račišće Szibenicu Wystawa".
V polovině 15. století patřila Rača k Devínska panství, jehož majitelem byl v té době palatín Mikuláš Garay.

Později se na vlastnictví majetků v Rači podíleli hrabata ze Svatého Jura a Pezinku, jak je uvedeno v listině z roku 1465, v níž král Matyáš vydal štatutorský mandát na stránku hraběte od Sv. Jura a Pezinku ohledně kurie v Račišće, Cherlove av Uzure. V listině z roku 1473 král Matyáš udělil milost Pavlovi Reche, který byl obžalován jako zbojník, a tento dopis byl publikován před bratislavskou kapitulou. Tato listina je poslední písemnou památkou z 15. století týkající se Rače.
V roce 1527 se část obce dostala do majetku Báthoryových, kterým patřilo i Devínske panství. Tito ji dali v roce 1583 do zálohu kastelánovi Devín Michalovi Bayovi, který se tak stal majitelem části obce Rača.
V 16. století patřila obec dvěma pánům, proto měla i dvou starostův.
Jedna část patřila Michalovi Bayovi a druhá Františkovi Farkaše. V listině z roku 1596 najdeme rozkaz krále Rudolfa, aby po smrti Františka Farkaše jeho majetek připadl královskému fiskusovi. Král takto rozhodl proto, že František Farkaš stále vyvolával spory kvůli vinicím.
V době reformace přišli do Račišdorfu další němečtí kolonisté, kteří posílily své krajany z 13. století. Německá menšina byla privilegovaná zvoucí pánům a slovenské obyvatelstvo bylo zatlačeny do pozadí.

V roce 1526 v bitvě u Moháče bylo uherské vojsko poraženo. Tímto se otevřela Turkům cesta do nitra Uher, což bylo příčinou vystěhování chorvatského a srbského obyvatelstva. Když Turci v roce 1557 dobyli hrad Kostajnicu, ležící na řece Une, která byla hraniční pevností mezi Bosnou a Chorvatskem, z obsazených území odchází srbská a chorvatská šlechta as ní i obyvatelstvo. Jak je uvedeno v pamětní knize obce Račišdorf, napsal jezuitský historik Ján segedi toto: "Ze Slavonie se vystěhovali mnozí sedláci do Uher - jedni v důsledku hladu, jiní ze strachu před Turkům ... Někteří našli útočiště iv Bratislavské stolici." Do okolí Bratislavy přicházely nejvíce vystěhovalci z Chorvatska. Chorvatské rodiny po čase splynuly s původním obyvatelstvem, a tak posílily slovanskou část obyvatelstva. Dosud mezi původními obyvateli Rače převládají chorvatské jména s koncovkou "ič", jak Benčič, Bednarič, Ďurďovič, Halinkovič, Husarovič, Polakovič apod.
Chorvatský původ měl i hrabě Siegfried Kolonich (Kolonica), zeman Račišdorfu, rytíř zlaté ostruhy, evangelický magnát, jehož král Maximilián I. (1564 - 1576) obdařil vysokými úřady a mocí a vyvolil si jej za svého rádce.
Ve druhé polovině 16. století dostala Rača několik výsady a byla povýšena na městečko.
Roku 1606 se Rača stává majetkem Jana Kegleviča, který pocházel ze staré chorvatské rodiny, a jeho manželky Zuzany Bayovej, dcery Michala Baya.

Roku 1635 získává Raču i Devínske panství palatín Pálffy z Erdődy. Dále zde měli majetky Törökovci, Pauliny z Marjánky a trnavský jezuité. Pálffyovská rod Malacké linie si udržel toto vlastnictví až do první pozemkové reformy. Z roku 1637 se zachovala listina, citace palatína Esterházyho na stránku Jana Gyulai proti Janu Draskovic pro zemanské porci Farkašovský v Račišdorfe. Další zachovanou listinou je komposionálny mandát Jana Drugheta z HOMAN, zemského rychtáře, na stránku Štěpána Schepfela pro dům Michala Schepfle v městečku Račišdorfe.
Z roku 1647 pochází rozkaz zemského Rychtář Jana Pálffyho daný bratislavské kapitule, aby na stránku Jana Draskovic palatina, proti račišdorfským obyvatelům, kteří mu vozy a statek zajali a záreštovali, investignáciu učinila.
Z roku 1654 se zachoval štatútorský list na stránku Juraje Horvátha-Kiševiča, sekretáře královské komory, a jeho manželky Františky Rakonickej pro Uhelný dům (nárožní dům - pozn. LH) v městečku Račišće od Františka Kegleviča koupený s královským svolením, ale mu ho dědici po Pavlovi Pálffyho a jeho manželka Františka Khanin kontradikovala.
Z roku 1656 je doložena relace Jiřího Jaškay, vikáře mariatalských Paulína, pro jednu kurii v Račišdorfe příslušející rodině Jezernickej.

V roce 1698 se Rača zmiňuje ve dvou listinách. V jedné se píše, že palatín Pavel Esterházy v osadě Račišdorf jednu celou kurii Jana Botha a půl kurie Gašpara Csomor, poněvadž slušely k rebelanti Imrichovi a půldruhého kurie Martinovi Karocsonyovi bez potomků zemřelému odebral a donácii daroval Ladislavu Petrovayimu a Ondřejovi Rothe, ovšem Alžběta Markusová, František egyházi, Anna a Helena Karácsonyová jejich kontradikovali, a proto jsou k soudu volání. Podle druhé listiny Roth a Petrovay spor před soudem prohráli.
Po skončení stavovských povstání zůstala Rača zničena a vypleněna. Podle portálního soupisu z roku 1712 bylo na území Rače 131 poddanských rodin, šestnáct rodin Chalupník s domy a dvě Želiarska rodiny bez domů. Dvě usedlosti byly osminové, 81 usedlostí šestnáctinové a 66 usedlostí dvaatridsatinové. Vinic bylo 55 hektarů, v roce 1720 již 75 hektarů a polí 20 hektarů.
V roce 1732 se udála jedna z nejtragičtějších událostí v historii Rače. V květnu jednoho dne odpoledne vypukl na horním konci (Alsterova ulice) požár, který se za silného větru rychle rozšířil av průběhu hodiny padlo ohni za oběť 93 domů a 7 lidí. Shořela i katolická fara a tehdejší farář Juraj Prukker si zachránil jen holý život. Od této doby jsou psány nové matriky a kronika.

Roku 1768 vydala císařovna Marie Terezie úřední a obecně platný urbár. Nový urbár uvedli v Rači v platnost 21. dubna 1768. V té době byla Rača největší z obcí, které dnes patří k Bratislavě. Měla 229 poddanských domů. Urbárska soupis zahrnuje spolu 276 daňových poplatníků, což byl tehdy nejvyšší počet.
V Rači převládalo již slovenské obyvatelstvo a vyžádalo si, aby všechny záležitosti, které se ho týkaly, vyřizovaly na obecním domě česky. Převládajícím jazykem místního obyvatelstva byla slovenská.

Doplňující informace

Možnosti dopravy: Pěšky, Bicyklem, Autem, Vlakem, Autobusem
Možnosti parkování: Parkování zdarma v okolí, Placené parkování v okolí

Akceptované platby: Hotovost
Domluvíte se: Slovensky

Vhodné pro: Děti, Rodiny s dětmi, Seniory, Hendikepovaných, Cyklisty, Mládež, Dospělé
Sezóna: Jar, Léto, Podzim, Zima
Aktualizováno dne: 16.4.2020

Otevírací doba

Počasí

Neuvedené

Kontakt

Telefon: +421 24 9112 411, 12
E-mail: info@raca.sk
Webová stránka: raca.sk
Obec Bratislava-Rača
Miestny úrad mestskej časti Bratislava - Rača
Kubačova 7483/21
831 06  Bratislava-Rača
Kraj: Bratislavský
Okres: Bratislava III
Region: Bratislava
 48.211578, 17.153541

Lokalita Bratislava-Rača

Miestny úrad mestskej časti Bratislava - Rača
Kubačova 7483/21
831 06  Bratislava-Rača

Zobrazit kontakt

tipy na zážitek v okolí Události