Osamostatnění a privilegia dostává Devín od císaře Maxmiliána v roce 1568. V XVI. století byl významným tržním místem. V důsledku možností odbytu byl zaznamenán růst řemesel. Od XVI.- XIX. století máme záznamy o existenci pěti cechů, které nám přibližují život a práci Devínčanov: cech lodníků, rybářů, hrnčířů, ševců a vinařů. V tomto období vzkvétalo i pěstování ovoce a zeleniny, jehož odbyt zaručovala lodní doprava. V roce 1829 byla založena Dunajsko-paroplavební společnost.
Velký vzestup zaznamenalo naše městečko v r. 1870 - 1890 Lafranconiho kamenolomem, který dodával kámen k regulaci břehů Dunaje. Devín je proslulý rybízovým vínem, s výrobou kterého začal roku 1922 Alois Sonntag, vinice na jeho území se poprvé spomíjajú již v roce 1254. Složení obyvatelstva bylo do konce druhé světové války rozmanité. Žili zde v harmonii vedle sebe Němci, Maďaři, Slováci, židé a Chorvati. Devín byl jednou v rukou uherských, jednou rakouských, maďarských, českých i slovenská. K Bratislavě byl připojen roku 1946.