Když Gašpar Szerédy dostal do vlastnictví Stupavská panství od uherského krále Ferdinanda I., Záhorská Bystrica se stala trvalou součástí Stupavská panství. Jako jednu z prvních obcí ji postupně začali osídlovat kolonisté z Chorvatska, později rolníci z Moravy, Rakouska a ze sousedních panství. V daňovém soupisu z toho období se Záhorská Bystrica označuje jako Bystrica, vesnice Slováků a Chorvatů.
V letech 1624-1752 byla Záhorská Bystrica farností i pro obyvatele Lamač, což znamenalo sblížení obou vesnic přesto, že měli různých zeměpánů. V 18. století obec získala pověst nejbohatší vesnice Záhorské části Bratislavy. Měla nejen velký počet obyvatel (1 503), ale také významnou zemědělskou produkci. Umožňovaly to příznivé půdní a klimatické podmínky, vhodné pro pěstování různých plodin. Bystričany byli známí její pěstováním a prodejem v Bratislavě a ve Vídni. Zemědělství a chov dobytka byl v období soukromého hospodaření hlavním zdrojem obživy. Známé jsou zejména speciálně pěstovány brambory - Kifl (rohlíčky) a samozřejmě výborná zelí - zelené. V okrajových částech katastru - Strmé vršky, dívce hrádek, Boháčka, Kerepušky, Písky, Vrchní a Dolní hora se pěstovalo ovoce a vinnou révu.
Záhorská Bystrica byla v roce 1972 přičleněna k hl. městu Bratislava za účelem rozvoje hlavního města směrem na severozápad. Začala tak jednu z nejvýznamnějších událostí svých dějin. Katastrální území svou rozlohou představuje čtvrté největší území spadající pod město Bratislava. Vyznačuje se svým trojúhelníkovým tvarem.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy