V XIV. století se většina obyvatel přestěhovala do obce Aranyos a Örkény. Hlavní zdroje zaměstnání byly: zemědělství, rýžování zlata, rybářství a mlynářství.
Obyvatelé Dolního a Horního bok-u, kteří tvořili majetek rodiny hraběte Csesznekyho, utekli před tureckými útoky
do vesnice Aranyos, a ani později se tam už nevrátili.
Obec Aranyos v XVII. století plenili Turci. Turecká posádka, sídlící v Nových Zámcích, ji v roce 1676 zcela vypálila.
V roce 1787 v 104 domech žilo 837 obyvatel.
Klasicistní reformovaný kostel byl postaven v roce 1794.
V roce 1828 se v obci nacházelo 110 domů s 664 obyvateli.
V roce 1847 sem ze Sedmihradska přiletěli kobylky, které zničily i třtinové střechy mnoha domů.
Obec v roce 1848 měla 1 222 obyvatel, kteří žili v 181 šlechtických rodinách. Obyvatelé se zabývali
is zemědělstvím.
O rok později (1849) u obce prováděla vojenské operace část rakouské císařské armády.
Další katastrofa postihla obec v r. 1890, kdy velký požár takříkajíc za okamžik zničil všechny domy s třtinovou střechou.
Obec postihlo nejvíce přírodních katastrof v 19. století, kdy ji zaplavilo 6 povodní, z nichž jednu z nejničivějších přežila obec v roce 1896.
V roce 1910 v obci žilo 1832 obyvatel v převážné většině maďarské národnosti.
Od roku 1914 do r. 1947 zde působil jako farář Mór Kóczán, který získal na Olympii v roce 1912 bronzovou medaili
v disciplíně hod oštěpem.
Do podepsání Trianonská smlouva dne 4. června 1920 patřila k Žitnoostrovské okresu.
V roce 1921 byla založena v obci místní organizace Komunistické strany Československa, usměrňující stávkové hnutí zemědělských dělníků, malorolníků a nezaměstnaných.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy