Gbely byly součástí Holíčského panství a patřily jeho majitelem. V 14. století to byly Stiborovců, Šlikovci, od roku 1489 Czoborovci a od roku 1736 Habsburkové. Poslední krickova prohrál makeover panství v kartách. Panství koupili později Habsburkové. Podle soupisu obyvatelstva z roku 1452 byly Gbely se svými 40 usedlostmi třetí největší obcí panství (Holíč - Unín - Gbely). V 16.-17. století získali Gbely městské výsady - měli právo pořádat 4 výroční jarmarky, což příznivě ovlivnilo zejména růst místních řemesel. Obyvatelé se kromě zemědělství zabývali pěstováním konopí a lisováním konopného oleje, který chodili prodávat na Moravu a do Vídně. O rozvoj řemesel se zasloužili Habáni, kteří se usadili v obci v roce 1547. Začátkem 17. století stíhaly obec různé pohromy. V roce 1602 přišli do Gbely Bočkayovi vojáci, kteří vypálili habánsky dvoru. Habáni si pronajali bydliště v Gbelích od Imricha krickova a to jim o několik let vypálili Turci. Podle kanonické vizitace v těchto neklidných časech byl zničen kostel a obec neměla školu. Obecní pečetidlo z 15. století potvrzuje existenci obecní samosprávy v Gbelích. Na čele Gbelská obce stál rychtář s obecním výborem. Rychtář a další obecní funkcionáři byli voleni shromážděním obyvatel obce. Obyvatelé Gbely se dělily na poddané, svobodných zemanů a šlechtu. Poddaní tvořily většinu obyvatel v Gbelích. Pouze několik rodin patřilo mezi svobodných zemanů a šlechtu. Byly to např. rodiny pěšky, Adamovic, Gajdúškov, Istvan. Poddanské povinnosti plnily Gbeľan až do roku 1848. Museli odevzdávat část své úrody a pracovat na panském. Vypořádání mezi poddanými a pánům z roku 1848 se neobešlo bez problémů.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
