Naši cestu začneme obcí Pavlice . Obec Pavlice měla v minulosti několik názvů, ale od roku 1948 dostala konečné jméno, které používá dodnes a to Pavlice. Do Pavlice se dostanete nejlépe autem, protože pokud byste si chtěli podívat všechny sakrální památky, je to nejlepší prostředek na přesouvání se z obce do obce. Pokud se dostaneme do obce Pavlice, tak bychom mohli začít Hlavní ulicí, kde uvidíte různé sakrální plastiky a ty jsou kamenné. Sochu sv. Vendelína , je to barokně-klasická socha a sv. Vendelín byl patronem chovatele dobytka a pastýře. je to historicko nejcennější plastika. Najít ji můžeme za ,, humny ", bohužel ale už bez jeho původního podstavce. Socha sv. Florián, mučedník a patron hasičů, sv. Jan Nepomucký, také socha mučedníka av ruce drží kříž, sv. Josef, postava světce s atributem, lilií , drží na rukou Ježíška, Panna Maria, socha světice na podstavci a nakonec Nejsvětější trojice na podstavci ve tvaru sloupu s akantovou výzdobou. na konci Hlavní ulice uvidíme kříž s ukřižovaným Kristem a plačící postavu Panny Marie.
Kostel sv. Mikuláše biskupa je renesančně-barokní kostel z roku 1643. Původní objekt byl však starší. Potvrzuje to i na pravém okraji neúplný latinský nápis, který byl sekundární umístěn nad vchodem do kostela.
Z obce Pavlice se vydáme do České Nové Vsi , tyto dvě vesnice jsou od sebe vzdáleny 5,8 km, tak cca 6 minut při ideální provozu. Je to obec pouze s 500 obyvateli a žijí v ní obyvatelé italské a francouzské národnosti. Dominantou této obce je ale římskokatolický kostel , pochází z 18. století, patří sv. Josefovi. Jednolodní podélný prostor s oválným uzávěrem presbytáře, zaklenut pruskými klenbami s medziklenbovými pásy. Fasády kostela jsou členěny lizén. Vestavěná věž s zděnou ihlancová střechou je vsazena do hlavní štítové volútovej fasády. Přístavba tohoto kostela se dělala z milodarů.
Slovenská Nová Ves nato, že je taková malá obec má i svůj vlastní kulturní dům. Konají se v něm různé společenské a kulturní aktivity, jako jsou den matek, den dětí, den měsíci seniory, plesy, lovecké akce, vánoční posezení, Mikuláš pro děti, posezení při kapustnica, venku oblíbená letní akce spojená s opékáním a dobrou muzikou. S dotací z programu Náš venkov vybudovali dětské hřiště .
Obyvatelé České Nové Vsi se mohou v příštím roce těšit i na monografii. Ano i tato obec se rozhodla sepsat svou historii i současnost, aby zůstala jako vzpomínka na to, jak žili současníci - předkové generací, což přijdou po nich.
Co tak si dát procházku po Korze v Cíferu? Naši procházku začneme od mostu, na kterém je socha sv. Jana Nepomuckého. Po levé ruce uvidíte obecní budovu, nazývanou také jako PASTÝRNA. Bydleli v ní chudí lidé. Původně to byla stáj pro býků a stanice pro koně na koňské železniční trati Bratislava-Trnava. Zase po pravé ruce uvidíte louku, kterou slouží jako brod pro koně, které se vracejí z pole. Když se dostanete až na konec, před železniční tratí stál obecní jatka, ale dnes je to fungující obecní cihelna. Na pravo cesta pokračovala do Horního konce a zase naopak na levo do ,, Malé Prahy ". Pokud budeme pokračovat korzem, dostaneme se ke křižovatce Masarski a Hornokončianskej ulice. Zde na volném prostranství se nacházela studna, kam si chodili lidé čerpat vodu. Na rohu Masarski ulice se nacházelo Řeznictví pekař .Na místě nynějšího Obecního úřadu byly Potraviny Schwarz is benzínovou pumpou, vedle nich další Potraviny Karol Hradský. Následovalo Pekařství Robert Gery is prodejnou. O tři domy dál bylo Řeznictví Šubert. Poslední stavbu kterou uvidíte na této straně je Malý zámeček. Zase na druhé straně silnice v místě nynějšího CBA stál měšťanský dům. . V sousedství Cíferčania svépomocí postavili budovu orlů. V jejím areálu se nacházela a muži byla i hojně využívána kuželna. Na místě cukrárny se nacházela Obecná sýpka. Vedle, v místě nynějšího květinářství byla Obecná "šupáreň" - vězeňská cela. Pokud budeme pokračovat Dolním koncem uvidíte kostel sv. Michala Archanděla.
Na místě, kde stojí kostel sv. Michala Archanděla , stojí již třetí kostel. O původem kostele nejsou žádné údaje. Jelikož existoval v druhé polovině 13. století, tak jako kostely v okolních obcích, můžeme předpokládat, že byl postaven v románském slohu. Po zničení kostela požárem roku 1638 byl na jeho místě v letech 1639-1642 postaven. V roce 1934 se se uvažovalo o zachování této architektonické památky a na výstavbu nového kostela se hledala nová lokalita.Stavať začalo v květnu 1934 a svěcení kostela se konala 23. června 1935, přesně v den 293. výročí svěcení starého kostela (roku 1642) . V kostele při zakládání zdí pod schody na kůr objevili hromadný hrob s kostrami zalitými vápnem z období některé epidemie cholery. Ze starého kostela bylo v novém instalováno obnoveny zařízení - tři oltáře, kazatelna, křtitelnice, pět soch a 14 obrazů křížové cesty, které jsou kvalitní umělecko-řezbářskou prací. Z původních oken se použily dvě okna za oltářem, tři za varhanami a dvě v štítech příčné lodi. Na blízkou tohoto kostela se nachází místní chudobinec a budova Římsko-katolické lidové školy a místní fara. A právě zde se naše procházka končí.
Na místním hřbitově stojí zajímavá Neogotická kaple z 19. století šestiúhelníkového půdorysu. Její dveře a čtyři okna jsou ukončeny gotickými oblouky. Štít nad vchodovými dveřmi je lemován kamennou profilovou obrubou. Nahoře je kamenný kříž. V štítu se nachází gotická nika.
V části Jarní, pokud milujete procházku a pobyt na čerstvém vzduchu, zajděte na nenáročnou procházku s dětmi, nebo jen tak ve dvojici a odpočiňte si v krásném prostředí vedle potoku Girda. V Jarní si můžete prohlédnout Kostel sv. Prokopa . Vnitřek kostela se nese ve stylu baroku. Hlavní oltář má uprostřed sloupové architektury obraz sv Prokopa opata a po stranách jsou sochy sv. Imrich a sv.Kazimír. V kostele jsou ještě dva boční oltáře, které jsou podobné tomu hlavnímu. Uvidíte reliéf sv. Anny, sv. Alžběty, sv. Kateřiny. Na druhém je obraz Panny Marie a sochy sv. Štěpána krále a sv. Imricha.
Když jsme si už prohlédli tyto sakrální památky v Pavlica a Nové České Vsi, v Cíferu av jeho místních částech Pác a Jarní, tak právě zde je dobré navštívit jednu z místních restaurací Karlov dvůr, ve kterém je možnost i ubytování. Díky této restaurací si vaše chuťové buňky přijdou na své. Naobědvejte se v krásném prostředí. Zaměstnanci v této restaurací mají přátelský přístup a vysvětlí vám, co přesně nabízejí a je to velké plus. Opravdu doporučujeme, pokud máte zájem ochutnat něco nového a netradičního.
Doufám, že ještě svedete po obědě, který jste strávili v Karlově dvoře, protože nás čekají ještě Hrnčiarovce nad Parnou, které jsou vzdáleny od Cífer 7,7 km, budeme cestovat pouze o něco více, než k předchozím obcím. Hrnčiarovce nad Parnou, leží cca 5 km od Trnavy a tam bychom se také mohli podívat na kostel sv. Martina , který stojí ve středu obce v areálu hřbitova a je volně přístupný pro každého. V tomto kostele se konala rekonstrukce celého interiéru. Během rekonstrukce byl proveden výzkum nálezů ve zdech svatyně, jakož i část původní malby stropu. Pod kostelem se nachází také krypta a přímo u základech je množství starých hrobů. Byl vysvěcen sv. Martinem a nachází se v něm jeho socha nadživotní velikosti a je umístěna v jeho hlavním oltáři. Levý oltář je zasvěcen Panně Marie a pravý oltář Božskému srdci Ježíšovi.
A jako poslední obec zde máme Voderady. Jsou zde památky jako zámeček, templářská brána a kostel sv. Ondřeje. O obci je i pověst a říká se, že v dávných dobách přicestovali mniši na místo kde nyní jsou Voderady. Nikde nebyla voda a po dlouhém hledání se jim nakonec podařil objevit pramen na území Malého Mačkáveru a tam z díků postavili kapli a napsali na ni ,, SME-VODĚ-RÁDI ".
Řekneme si něco o kostele sv. Ondřeje. Je to farní barokní kostel a jeho jednolodní stavba, tvoří polygonální uzávěr presbytáře a je zaklenut valenou klenbou s hřebínky a lunetanu. Sestává s třípatrové kostelní věži, která má dvojitou střechu a kamenný vstupní portál. Věž měla v minulosti tři zvony, ale zůstal pouze jeden. Fasádu kostela tvoří pamětní tabule Tomáše Baranyai s erbem a nápisem a nad tabulí je soška Panny Marie s Ježíškem. Z vnější strany kostela uvidíte vstup do krypt, v nichž jsou pohřbeni členové rodu Zichyovcov. Z původního interiéru je zachovalá pouze barokní kazatelna, kalvárie a dřevěné lavice. Nad oltářem uvidíte umístěn obraz sv. Ondřeje. Na pravo od kostela je pomník na památku padlým vojákům ve Voděradech v 1. světové válce. Na levé straně jsou vytesány jména padlých mládenců na na prove straně zase padlých mužů. Za kostelem je malý, ale pěkně upravený parčík a vlevo za kostelem je jeskyně Lurdské Panny Marie.
Voderady jsou známé i výrobou zdravých přírodních produktů. Výrobou přírodní ovocné šťávy přirozeným procesem lisování, stabilizovaná pasterizací, bez přidání jakýchkoliv chemických konzervantů a výrobou sirupu. Přírodní, domácí produkty přímo od slovenského farmáře. Zdraví ze sadu. Ovocné šťávy a sirupy jsou vyrobeny s maximálním úsilím o zachování zdraví prospěšných látek. Nepřidávají žádná barviva ani konzervační látky. Jablečná šťáva neobsahuje přidaný cukor.Nazývajú Stavická .