CZ CZ

Tip na výlet - Z Budmerice na Červený kámen

Maťo Šimončič

Maťo Šimončič

2 hodnocení
Dnes nás čeká poznávání části malokarpatského regionu. Začneme v Budmerice a přes Doľany přejdeme až k hradu Červený kámen. Na naší cestě poznáme několik zajímavosti, přičemž se můžete občerstvit ve vinařstvích a lokálních "hostincích". Tento výlet se dá absolvovat pohodlně i na kolech v průběhu jednoho dne.

Dnešní výlet za historií v Malokarpatská mikroregionu Červený Kameň začneme v Budmerice. Konkrétně v Budmerickom kostele, který si dal postavit v letech 1888-89 hrabě Jan Pálffy se svou tehdy 16 letou manželkou. Zámeček leží v Budmerice severozápadně, v Lindavskom lese. Najdete ho snadno, pomocí gps navigace, nebo se zeptejte na cestu Budmeričanov.

Zámeček je obklopen překrásným anglickým parkem s významným přírodně-krajinářským významem. Nevynechejte ho, načerpáte v něm hodně energie. Pokud je hezky, je v něm výborná příležitost na piknik v trávě. V těsné blízkosti parku, na cestě, která vede k Rudému Kameny, najdete kapli, kterou dal postavit hrabě Pálffy kapli Panny Marii Lurdské.

Po krásné procházce v parku se přemístíme do obce Štefanová. Uprostřed vesnice nás čeká původně gotický kostel ze 14.století. Najdeme tam i kapli, která byla původně postavena mezi pilíři v přední části kostela. Voda, stříkající ze střechy kostela, nicméně značně narušovala klenbu kaple, proto ji v roce 1940 přeložili na místo nedaleko. Je malinká, ale určitě ji nepřehlédnete. Můžete si sednout na lavičku a rozjímat, stromy kolem kostela jsou krásné v každém ročním období, a štefanovčanom nechybí smysl pro humor proto se nebojte pustit s někým do řeči.

154_g3zk79djj0.jpg

Další zastávkou bude malebná kaple Svaté Rozálie. Kaple byla postavena v roce 1885 a vysvěcena 6. září 1885 v přítomnosti čtyř tisíc věřících. K "Rozálce" se putovalo vždy v neděli po svátku svaté Rozálie (4. září). Přicházeli sem lidé i procesí i z okolních vesnic. Hodky, jak jsme tento svátek nazývali, byly často spojovány s dožínkové slavností. Kaple se stala kulisou i ve filmech Vivat Beňovský, S Rozálka .. Kapli snadno najdete směrem od Štěpánově do Časté "Na križniciach" po pravé straně.

Pokud máte hotových dostatečně mnoho záběrů vhodných do instastories / nezapomeňte použít hashtag goslovakia / pokračujte v cestě do nedalekých Dolian (historický název Ompitál). V této vinařské vesničce na úpatí Malých Karpat se mohou pochlubit až devíti národními kulturními památkami a kromě toho i dalšími pamětihodnostmi, pár z nich dnes navštívíme. Asi uprostřed vesnice před kostelem najdete kamennou věž, která byla pravděpodobně postavena v 2. polovině 16. století jako městská věž. Sloužila jako zvonice a snad i jako pozorovací strážní věž před neočekávaným vpádem nepřítele v období válek. Na rozdíl od tisíců jiných věží má tato i jednu unikátní zvláštnost. Je jí její umístění nad tekoucím potokem. O této jedinečnosti píše Juraj Fándly ve své historii Dolian s mírným patriotismem jako o obdivuhodné evropské raritu, protože "takovou raritu nemá ani Vídeň, ani Paříž, ani Řím ..."

154_5wleks1quw.jpg

Hned za rohem je umístěn doliansky kostel. Původně gotický kostel pochází ze 14. století. Byl opevněn kamenným obranným zdí, původně i se střílnami. Obranný zeď se z větší části zachoval dodnes. Kostel byl v průběhu staletí několikrát přestavěn a rozšířen. V roce 1664 se začala stavět nová, větší loď kostela. V roce 1678 byla loď kostela zvýšena a původní strop z desek nahrazen zděnou klenbou. V letech 1832 - 1834 byl kostel opět rozšířen o kostelní věž.
Procházkou kolem kostela se dostanete na kalvárii. Je to velmi pěkná duchovně-zdravotní procházka. Po cestě kromě 14 kaplí, postavených v novogotickém stylu, můžete objevovat i dobře zpracované arboretum. Kalvárie končí na temeni vršku a hned za ní, jakoby byly její součástí, se nacházejí tři vysoké kamenné kříže. Pocházejí však ještě z roku 1758 a opatřil jejich tehdejší farář Jozef rameny. Střední znázorňuje ukřižovaného Ježíše a dva postranní ukřižovaných zločinců. Kalvárii dal postavit doliansky rodák Konstantin Vardane. Jako akademický profesor kreslení byl Vardane zároveň i autorem architektonického návrhu a autorem obrazů v kaplích. Při Kalvárii se každoročně v druhé polovině května koná tradiční ompitálska pouť. Nad kříži najdeme kostelík sv. Sebastiána postaven v barokním slohu. V roce 1708 ho postavili z pozůstalosti faráře Pavla Hartpergera (působil v Dolan v letech 1659 - 1673 a 1677 - 1685).

154_jfrx486h7a.jpg

Kostelík má délku 8,2 metru a šířku 6,5 metru. Kaple je veřejnosti přístupná během slavnostních církevních akcí a osobitostí je, že 12. června 2009 byl v ní poprvé v novodobé historii proveden obřad uzavření sv. manželství. Původně byl v kostelíku vzácný obraz sv.Šebastiána, údajně originál od španělského barokního malíře Estebana Bartolomé Murilla, avšak v roce 1974 obraz z kaple někdo ukradl a dosud nenalezen. Napravo najdete kostelík svatého Leonarda ze 14. nebo 15. století. Postaven je v gotickém slohu. Zvláštností kostelíka je, že jeho levá strana je zasazena do skalního masivu. Velká skála tak přečnívá do kostelíka a vyplňuje prostor pod dřevěným chórem. Někdy po roce 1645 byl kostelík rozšířen o kapli. Dnes je to již jediný středověký kostelík v širším okolí. Za kostelíkem se nachází malá jeskyňka. Podle starobylé místní pověsti tato jeskyně kdysi vedla až do Francie a sv. Leonard ní přišel z Francie do Dolian. V dávné minulosti žili nedaleko kostelíka poustevníci. Posledním poustevníkem, který zde žil pravděpodobně do roku 1759, byl jistý Remigius z Moravy. Kostelík je známý v širokém okolí, protože katoličtí věřící z Dolian a okolních obcí sem každoročně na sedmou neděli po Velikonocích konají pouť.

154_9rgveu2onm.jpg

Nedaleko kostela po pravé straně, když máte kostel za sebou najdete i rodný dům Jiřího Fándlyho, významného slovenského spisovatele a národního buditele. Jako kněz působil v Seredi, v Lukáčovicích av Naháči. V roce 1807 odešel do předčasného důchodu do Dolian. Za rodičovským domem si postavil svůj vlastní dům, ve kterém prožil poslední léta života. Zde také zemřel 7. 3. 1811. Fándly byl předním představitelem bernolákovskej hnutí, zakládajícím členem Slovenské učeného tovarišstva, spisovatelem, básníkem, historikem, popularizátorem hospodářské vědy a zdravovědy. Jeho prvním dílem byla Důvěrný smluvně mezi mnicha a ďáblem, která vyšla v roce 1789. Je to vůbec první dílo napsané v první kodifikované češtině, v tzv. bernolákovčine. V následujících letech mu vyšly další díla zejména z oblasti vzdělávání rolníků. Celkově napsal nebo zpracoval asi 38 titulů.
V obci najdete i rodičovský dům Juraje Palkovice. V tomto domě prožil část dětství a sem se iv dospělosti vracel Juraj Palkovič, velký mecenáš slovenské literatury, překladatel a vydavatel. Během svého života zastával vysoké církevní hodnosti, byl kanovníkem, archidiakonom a od roku 1825 svatoštěpánské proboštem v Ostřihomi, kde i 21. 1. 1835 zemřel. Palkovič, jak štědrý mecenáš, podporoval mnohých Slovenská literátů, například básníkovi J. Hollého vydal díla rozličné básně, Aeneid, Svatopluk a Cirillo-Metodiada. Jeho životním dílem je překlad celé Bible.

154_qkpmmq2bj4.jpg

Poslední zastávkou dnešního výletu bude hrad Červený Kámen. Pokud jste po cestě vyhládli, zastavte se v pekárně v Časté, která je otevřena NON STOP v době od neděle 16:00 hod do soboty 13.00 hod a vyzkoušejte koblihy, které jsou prý nejlepší v Střední Evropě. Pokud však ještě chvíli vydržíte, můžete svůj výlet zakončit v Taverne pod Baštou na hradě.
Na hrad se dostanete přes Častou, navigovat vás budou dopravní značky.
O stavbě hradu Červený Kámen koluje pověst, podle které, když mělo 12 mudrců rozhodnout, kde ho postavit, 11-ti se rozhodli pro nedaleký vrch Kukla. Jeden je však odrazoval, že na vrchu Kukla se setkávají duchové a strašidla a není dobré je vyrušovat stavbou hradu. Nedali si však říci a stavba se začala na Kukle. Jednoho dne však stavitelé svou rozestavěnou stavbu nenašli. Dobré víly ho v noci přenesli na nynější místo. A tak všichni pochopili, že tu mu bude nejlépe a dostavěli ho tam.
Na nádvoří dnešního hradu Červený Kámen stál již v polovině 13. století kamenný hrad, který byl součástí pohraniční soustavy hradů, táhnoucí se od Bratislavy až po Žilinu. Tento původní hrad zanikl v první polovině 16. století, kdy jeho tehdejší majitelé, augsburského podnikatelé Fuggerové, vybudovali v letech 1535 - 1557 po jeho obvodu novou pevnost s ústředním čtvercovým dvorem a čtyřmi nárožními baštami a rozsáhlými skladovacími sklepními prostorami.
Na hradě Červený Kameň můžete absolvovat jednu z prohlídek, více se dozvíte na tomto linku.

sdílet na
Zpracoval: Maťo Šimončič
Aktualizováno dne: 8.6.2020
Zdroj: GoSlovakia


Mohly by tě zaujmout