Střední Slovensko je ve svých zvycích opravdu rozmanité. V některých rodinách se večeří pouze při světle svíček, na Kysucích se naopak nechává ať hoří světlo ve všech místnostech v domě. I v tomto kraji lidé na štědrý večer překrájíme jablko, které jim má přinést štěstí.
Zajímavým zvykem je foukání do svíčky, které vám může co to napovědět. Např. když kouř z ní stoupá rovnou do hora, bude daný člověk celý rok zdravý. Pokud však kouř stoupá křivě nebo do boku, může se obávat zdravotních problémů.
Speciálním zvykem na středním Slovensku je, že otec rodiny udělá všem členům před večeří na čelo křížek z medu. Večeří se úplně po tmě, pouze při světle svíčky. Před večeří se celá rodina postaví a společně pomodlí. No je to i individuálně, např. kysucké rodiny nechávají naopak ať hoří světlo ve všech místnostech.
V mnoha rodinách se např. stále dodržuje zvyk jednoho talíře navíc e pro náhodného hosta nebo tuláka či peníz pod ubrusem k zajištění bohatství a česnek na stole jako symbol zdraví pro všechny členy rodiny. První a důležitou částí štědrovečerních rituálů je proslov a modlitba nejstaršího příbuzného za celou rodinu. Pak následují oplatky s medem a česnekem.
Tradiční zvyky, které praktikují na Štědrý den jsou různé. Pod ubrus dávají peníze as penězi je u nich spojen i takový zvyk, že do umyvadla se napustí voda a na spodek se dají mince. Je to takový znak, aby rodina nebyla během příštího roku na tom finančně špatně.
Zvyky jsou tu asi nejpestřejší z celé země. Pověrčivost a fantazie lidí nezná hranic a tak například na Oravě museli kdysi během večeře sedět lidé zas stolem bosí, s jednou nohou vyloženou na sekeře. Lidé věřili, že jejich to ochrání před nemocemi.
Orava je také známá svými specifickými tradicemi a zvyky, např. si přichystají mísy s plody, kde je zelenina, klobása, šunka, sýr ak tomu se přidají peníze. Tento zvyk má symbolizovat, aby se naší rodině dařilo i v následujícím roce a zároveň je to i poděkováním za uplynulý rok.
Tradiční vánoční polévkou je na středním slovensku určitě kapustnica - opět na mnoho způsobů, např. s houbami (Liptov), rybí kapustnica (Žilina) nebo hřibová či švestková polévka (Rimavská Sobota). Na Oravě je oblíbená kapustnica, která je s houbami a uzenou rybou, se smetanou a navrch se přidává osmažená cibulka. Zvykne se podávat i s bramborovou kaší.
Jako další přichází na řadu smažená ryba (nejčastěji kapr nebo pstruh) a bramborový majonézový salát.
V okolí Martina se na štědrovečerní stůl dává pečená husa nebo kachna, dokonce v některých oblastech brynza a chléb. Samozřejmě nesmí chybět sladké makové opekance, podávané jako dezert.
Na Oravě se hlavně ve více generačních rodinách dodnes zachovalo mnoho z původních vánočních zvyků - nohy stolu svázané řetězem, aby byla rodina stále pohromadě, zrno na vánočním stole symbolizuje hojnost. Hospodářským zvířatům se dává chléb s medem aby byly zdravé.
Na Kysucích jsou zvyky úplně jiné. Tam se v tento den nejí nic masové. Kysučan tak mohou zapomenout na výbornou zelňačka a na štědrý večer musí místo ní spokojit s hrachovou polévku se švestkami. Potom následuje ryba a majonézový salát.
V oblasti jižního Slovenska, v okolí Levic se zase po oplatce podává hustá rybí polévka - halászlé. Hlavní jídlo tvoří v této oblasti netradičně pečený pstruh s opékanými bramborami.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
