Na východním Slovensku se tradiční vánoční vinše zachovaly dosud. Řekneme si něco io historii zvyků a tradic na Slovensku.
Po domech na vesnicích v regionu Šariše chodili šťastné vánoční svátky Vinš výlučně chlapci a mládenci. Navštěvovali všechny statky a bylo na první a druhý svátek vánoční. Mládenci chodili s Betlémem, vinšovali dobrou úrodu tradičně spojenou s hojností statku a by lidé byli zdraví. Přání byly většinou upraveny do jednoduchých rýmovaček. V minulosti koledníci chodili tradičně v maskách, zaklepali na dveře každého domu popřáli sedlákovi a jako výslužku dostali odměnu v podobě koláčů, jiných domácích pochoutek a pokud byly starší ušlo se jim i cosi ostřejší.
Masky z vesnic se již postupně ve většině případů vytratily, ale někde si tyto tradice ještě udržely. Přesto se chodí Vinš v civilním oblečení, ale jsou vesnice, kde ještě využívají kroje.
Na Slovensku se na Vánoce a svátky připravujeme až týdny dopředu. Advent nám v sobě nese poselství očekávání příchodu malého Ježíška. Lidé chodí do kostela, kupují dárky, které balí, zdobí své domácnosti vánočními dekoracemi. Adventní věnec si buď vyrobíme nebo koupíme v květinářstvích či obchodech. Je zdoben čtyřmi svíčkami a každá z nich představuje jednu adventní neděli. Každou neděli se pak jedna z nich zapálí. Věnec je vždy položen buď na stole, nebo je zavěšen na dveřích a umožňuje vánoční atmosféru v období před Štědrým dnem.
24. prosince na Štědrý den, začínáme slavit Vánoce. Na Štědrý den se zvykne držet půst, který končí východem první hvězdy. Dětem se vždy říkalo, že pokud vydrží do večeře nepapať, tak uvidí buď zlatou hvězdu, nebo zlaté prasátko. Ano přesně jako v reklamě na kofolu. Zatímco děti chystají Vánoční stromek, hospodyňky pečou, vaří a chystají různé dobroty na Štědrovečerní stůl. Největším svátkem je první svátek Vánoční a to je 25. prosince den Kristova narození.
Perníčky či jiné koláčky mají napečené několik dní dopředu. Zpravidla na bohatě prostřeného štědrovečerním stole nesmí chybět chléb, česnek, med, oplatky, kapustnica, ryba, bramborový salát, opekance, to jsou buď bobaľky nebo pupínky, koláče a ovoce.
Jak dodržují půst? Mnozí před Vánocemi zvyknou striktně dodržovat adventní půst. Před večeří se všichni členové rodiny od nejstaršího po nejmladšího omyjí ve vodě, ve které jsou vrženy mince, aby byli všichni zdraví a bohatí. Ve zvyku je také dávat chléb a peníze pod ubrus, pro zajištění dostatku peněz v následující rok. Zažitým zvykem je také rozříznutí jablka, které ukáže zdraví rodiny v nejbližším roce. Každý z jablka musí i ochutnat.
Jak večeří na východním Slovensku?
Některé rodiny na východě večeří pouze při světle svíčky a snaží se při štědrovečerním stole sedět co nejdéle, aby si tuto atmosféru, která se koná pouze jednou ročně užili. Jedno z pravidel je to, že nikdo nesmí odejít od stolu, protože by to přineslo neštěstí. Kromě toho se prostře ještě jedno volné místo pro ty, kteří se nemohli zúčastnit večeře nebo náhodného hosta. Ve většině rodin se před večeří pomodlí a poděkují. Po modlitbě se večera začíná oplatky a medem.
Zvykem je také sníst kousek chleba se solí (např. Spišská Nová Ves), kousek chleba s česnekem a medem (např. Bardejov), zda nejprve sníst oplátku s medem a pak chléb s česnekem (např. Rožňava). Po takovém zahájení večeře, které doplňují v každé rodině různé zvyky, následuje polievka.Najčastejšie připravovanou a konzumovanou vánoční polévkou je kapustnica, v níž jsou houby a klobása. Po polévce se zvyknou podávat pirohy plněné bramborami, ke kterým se podává čočkový nebo fazolový prívarok a následně se podává kapr, či filé s bramborovým salátem. Jinou možností jsou pirohy ak tomu ryba - kromě kapra je to často pstruh.
K slavnostní štědré večeři patří samozřejmě dobré vínko, v jehož doprovodu se vychutnává večera již od prvotního přípitku
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
