Starobylá městská radnice- Bardejov

Správa města Bardějov prošla během historického období dlouhým vývojem. Původně toto území i prvotní slovanskou osadu spravovali cisterciáckí mniši a jejich představený - prior kláštera. Důležitým mezníkem ve vývoji městské správy byl rok 1376, kdy král Ludvík I. Velký z Anjou povýšil osadu na svobodné královské město a udělil mu právo volby rychtáře a městské rady.

Městská rada se během celého 15. století scházela v úřední místnosti rychtáře, která se nacházela mimo nynější centrální náměstí.

Konec 15. století přinesl Bardějovu rozkvět hospodářského a společenského života, což se odrazilo iv životě městské honorace. Významné postavení města i potřeba reprezentativnějších prostor určených pro zasedání rady měla zajistit stavba honosné radnice. Na základě rozhodnutí městské rady ji postavili ve středu tržního náměstí.

V roce 1505 začaly stavební práce, kterými představitelé města pověřili mistra Alexandra. Ten v průběhu roku 1505 postavil přízemí budovy. Na stavbě se v následujících letech vystřídalo několik stavebních mistrů. Dalším byl mistr Alexius, autor arkýře, oken a portálů (v roce 1508). Mistr Jan z Prešova ukončil v následujícím roce první patro, postavil vysoké štíty a vyzdobil je kamennými prvky. Malířskou výzdobu realizovali místní mistři Theofil Stanczel v letech 1510 – 1511 (malovanými erby vyzdobil štíty a v radní síni namaloval výjev Posledního soudu) a Matej Grunwald (výmalba exteriéru). Tím byla budova po stavební stránce hotová.

V následujících letech se práce soustřeďovaly v interiérech (zařizování mobiliářem, výzdoba místností). Tyto práce prováděli místní mistři.

V roce 1556 dokončili stříšku nad arkýřem východní fasády; v roce 1641 její římsu vyzdobil bardějovský malíř Matej Grünwald erby města a země. Další práce byly na radnici realizovány v letech 1521, 1563 a 1582 a týkaly se především malířské výzdoby objektu.

V následujícím období se na stavbě, jakou známe dnes, vykonávali většinou jen restaurátorské práce; začátkem 20. století byla radnice v letech 1904 - 1905 (po předchozím požáru v roce 1902) upravována pro připravované expozice nově vznikajícího Muzea Šarišské župy (dnešní Šarišské muzeum).

Architektura

Renesanční radnice v Bardějově je dvoupodlažní stavba stojící blokového charakteru na pravidelném obdélníkovém půdorysu s delší stranou ve směru sever-jih. Charakterizují ji vysoké boční štíty sedlové taškové střechy a renesanční arkýř na její východní straně, zpřístupňující druhé patro. Na štítu severní fasády jsou tři vyřezávaná okna a městský znak. Štít jižní fasády dotváří čtveřice oken, hodiny a malované erby města a Uherska. Na vrcholu jižního štítu stojí postava legendárního rytíře Rolanda s halapartnou (dílo mistra Jana z Prešova kolem roku 1509), symbolického ochránce městských privilegií. Původní kamenná socha byla v roce 1641 nahrazena dřevěnou pokrytou měděným plechem. Současná socha je kopií a je celá z měděného plechu. Okna na všech fasádách mají stejné tvary. Oba střešní štíty jsou po obvodu doplněny skupinami soch a kraby – jižní štít: lev, muž s bradou, kočka, opice, obchodník s plátnem, severní štít: démon, muž s přesýpacími hodinami, drak, král, kameník a muž s holí.

Na jihozápadním rohu se zachovaly dvě duté městské míry z let 1519 a 1620, kterými se při prodeji měřilo obilí a luštěniny. Jsou zdobeny městským erbem a datováním po obvodu.

Architektonicky nejbohatší je členěná východní fasáda, které dominuje na středovou osu situovaný dřevěný, bohatě zdobený arkýř. V polích nad a pod okny obsahuje malované erby a štíty s monogramy členů městské rady. Arkýř ukončuje korunní římsa s reliéfy. Na východním štítu je nástěnná malba zobrazující anděla držícího městský znak, štít se jménem Jakuba Hubera a letopočet 1641. V nadpraží hlavního portálu je nápis PRIVSQM INCIPIAS CONSULTO.

Kromě historické hodnoty je bardějovská radnice cenná i po umělecké stránce. K jejím nejcennějším částem patří architektonické detaily: portály, dekorativní výzdoba štítů, vstupní arkýř, schodiště, nástěnné malby, trámový strop v radní síni a malované značky, erby a nápisy i část mobiliáře (vzácnou je např. skříň na městské privilé).

Interiérová výzdoba dokumentuje význam a důstojnost stavby. Každá z radnicních místností vyniká jedinečnou uměleckou výzdobou sestávající z unikátních architektonických prvků – bohatě zdobených portálů, kleneb, intarzovaných dveří a výmalbou.

Největší místností byla radniční síň sloužící zasedáním městské rady. Je pokryta původním bohatě polychromovaným trámovým kazetovým stropem z roku 1508. Během památkářského výzkumu radnice v letech 1978 - 1979 odkryli v radniční síni nástěnnou malbu Poslední soud z roku 1511, vytvořenou malířem Theofilem Stanczelem.