Podtatranské muzeum v Popradu

Na valné hromadě Uherského Karpatského spolku 6. srpna 1876 bylo přijato usnesení o vzniku muzejního stavebního fondu. Nově vzniklé muzeum se sídlem v Kežmarku, nemělo být podle zúčastněných členů Uherského Karpatského spolku obyčejnou sbírkou nefunkčních starých věcí, ale vlastivědným muzeem mezinárodního významu, prezentujícím názorným způsobem oblast turistického ruchu, střediskem celkové kulturní a vědecké činnosti spolku.

Ve Velké v roce 1881, založili místní muzejní spolek Společnost Velické Tatranského muzea, jehož hlavním cílem bylo vybudování vlastního muzea. Tyto snahy se podařilo naplnit 2. července 1882, zpřístupněním prvních muzejních sbírek Tatranského muzea široké veřejnosti ve skromných prostorách evangelické fary, která sídlila v místní škole. Ředitelem muzea se stal jeho největší zastánce a podporovatel, místní lékárník a botanik Aurel Viliam Scherf. Po vzniku Československé republiky správcovství muzea probrala obec Velká. Ve snaze vybudovat nebo získat novou, samostatnou budovu pro Tatranské muzeum přímo v obci, se podařilo v roce 1926 obecní radě, odkoupit jednu z turistických budov v Krompecherovom parku.

22. července 1885 byl položen základní kámen budovy Karpatské muzea v Popradě. Finančně náročná stavba byla dokončena 21. srpna 1886 a sbírky zpřístupněny veřejnosti o rok později, 6. srpna 1887. Pozemek na její výstavbu daroval místní mecenáš, velký nadšenec muzea a jeho dlouholetý aktivní podporovatel David Husz. V původním stavebním rozsahu měla asi dvě pětiny nynějšího rozsahu. Na patře se nacházely tři místnosti. Kromě mineralogických, botanických a zoologických sbírek se prezentovali i etnografické - turistické sbírky a knihovna. V roce 1907 byla ukončena první rozšiřující dostavba budovy Karpatské muzea v Popradě. Trvala dva roky a po jejím ukončení se zvětšila expoziční plocha o dvě boční křídla.

Na konci druhé světové války se nacházely dvě podtatranské muzea, Karpatské muzeum v Popradu, pod správou Karpatského spolku a Tatranské muzeum ve Velké, které spravovala Velická muzejní společnost a obec, v troskách.

Po zrušení obou spolků, nařízením SNR č. 51/1945 Sb., Muzea fakticky zanikly. Nepřehlednou situaci vyřešil nově zřízený Okresní národní výbor v Popradu, který dne 26. července 1945 usnesením č. 349/1945 vzal do zprávy opuštěné muzeum rozpuštěného Karpatské spolku v Popradu, jakož i muzeum Velické muzejní společnosti ve Velké, která neměla potvrzeno stanovy, s cílem spojit dvě vzácné sbírky tatranské a podtatranské flóry, fauny, minerálů, folklóru i historických a kulturních památek , do jedné instituce. Společné muzeum dostalo název Tatranské muzeum okresu Popradského, zkráceně, Tatranské muzeum se sídlem v Popradu. Tatranské muzeum okresu Popradského zřízeny Okresním národním výborem v Popradu se stalo prvním, po válce, obnoveným muzeem na Slovensku a současně prvním poválečným muzeem s okresní působností.

Dne 1. dubna 1957 vzniklo muzeum Tatranského národního parku, s dočasným sídlem v budově muzea v Popradu (do 1959). Ten samý den bylo zřízeno Okresní vlastivědné muzeum v Popradě. Po přijetí zákona č. 109/1961 Sb. o muzeích a galeriích av souladu s připravovanou novou sítí muzeí, bylo v roce 1961 Okresní vlastivědné muzeum v Popradu, přejmenováno na Podtatranské muzeum v Popradě.

V roce 1974 získalo muzeum nové prostory, v objektu bývalého měšťanského domu (NKP) na náměstí, v městské památkové rezervaci v Popradu - Spišské Sobotě.

Po dlouholetém zřizovateli Okresním národním výboru v Popradu, muzeum změnilo zřizovatele v roce 1991, stalo se jím Ministerstvo kultury České republiky (MK SR), v roce 1996 - Podtatranské kulturní centrum, 1998 - Krajský úřad v Prešově. Od roku 2002 až do současnosti je zřizovatelem muzea Prešovský samosprávný kraj.

Muzeum eviduje více než 52 500 kusů sbírkových předmětů a více než 18 000 svazků knih, v knihovně muzea. Po poslední komplexní rekonstrukci budovy muzea na Vajanského ulici (2015 - 2016), zapsané ve Státním seznamu kulturních památek České republiky (NKP), je připraveno otevřít své dveře veřejnosti. Návštěvníkům nabídne dvě nové stálé expozice. První, Poprad a okolí v zrcadle věků, prezentuje historii osídlení podtatranského regionu od neandrtálce po současnost. Druhá bude věnována unikátnímu archeologickému nálezu - hrobce velmože z Popradu - Matejoviec z konce 4. až počátku 5. století nl Součástí těchto expozic budou i objekty řemeslnických dílen, umístěné v zahradě muzea.