Zrod astronomického kroužku
Člověka vedla věčná touha poznat nejen to, co je kolem něj zde na Zemi, ale znát i daleké světy kolem nás, jejichž posly jsou právě hvězdy. Využívat volné chvíle - zejména večeře - pod jasnou oblohou a sledovat co se odehrává kolem nás ve vesmíru. To zaujalo několika nadšenců v Hlohovský Slovakofarmě počátkem roku 1954.
Podnětem k založení astronomického kroužku byl výprodej staré válečné optiky velmi dobré kvality za poměrně levné peníze. Přišli však pozdě a optika již byla vyprodána. Kroužek však už byl založen a funguje až do dnes. Historie astronomie v Hlohovci se začala psát 10.II.1954 založením Astronomického kroužku při závodním klubu ROH při Slovakofarmě.
Posláním kroužku bylo:
- pořádat populárně vědecké přednášky
- získávat nejširší vrstvy obyvatelstva a mládeže a prodávat jim poznatky o vesmíru
- uskutečňovat odborné astronomická pozorování
- zřídit lidovou hvězdárnu při ZK
první dalekohled
Na radu ředitele pražské hvězdárny Františka Kadavý se s prosbou o stavbu dalekohledu obrátili na prof.Ing.V .Gajduška z Ostravy. Ten zhotovil objektiv, vlastní dalekohled (refraktor 100/1070) zhotovil František Kozelský. Za hotový dalekohled bez stojanu a montáže zaplatili tehdy 3000 Kčs. Peníze věnoval divadelní kroužek při ZK ze svých příjmů za divadelní představení. Koncem července 1954 nastalo zatmění Slunce. Tato událost nesmírně pomohla zpopularizovat práci kroužku ve městě.
první kroky
Dalekohled byl přenosný a tak se mohl postavit na terasu ZK a odtud pozorovat hvězdami poseté nebe. První aktivity kroužku byly spojeny s besedami, přednáškami a pozorováními. Členové kroužku chodili "S dalekohledem mezi lidi". Takto nazvali přednášky po okolních vesnicích spojené s pozorováním pod širým nebem. Vysvětlovali co jsou to planety, hvězdy, mlhoviny, galaxie a zároveň vše na obloze ukazovaly. V té době to byla nejvýznamnější aktivita, která si zaslouží obdiv i dnes.
Později se zaměřili i na zhotovování názorných pomůcek, např. model Sluneční soustavy, model Měsíce, Gnómon, hvězdná obloha. V roce 1955 dokonce zavedli pravidelné pozorování sluneční fotosféry a zakreslování slunečních skvrn.
astronomická pozorovatelna
Rok 1956 byl bohatý na různé astronomické úkazy. Především to byla velká opozice Marsu a objevení komety C / 1956 R1 (Arend-Roland). V následujícím roce 1957 objevil významný slovenský astronom dr.Mrkos novou kometu, která dostala označení C / 1957 P1 (Mrkos).
Roku 1956 se začala přestavba a přístavba závodního klubu, v jejímž rámci se měla postavit i astronomická pozorovatelna. Slavnostní první výkop byl proveden 1.září. Vypuštění první umělé družice Země (Sputnik 1) dne 4.X.1957 zvýšilo zájem společnosti o astronomii a kosmonautiku, čehož důsledkem byl zájem o urychlenou dostavbu hvězdárny.
10. až 25.VII.1958 se na Bežovce uskutečnila první slovenská meteorická expedice. Bylo na ní zaznamenáno více než 8000 meteorů a začala se tím velmi úspěšná série meteorických expedic na Bežovce. Velkou předností Bežovce jsou mimořádně vhodné klimatické podmínky, obzvlášť hodně jasných nocí v letních měsících. Na památku této a následujících expedici dr. Kohoutek pojmenoval jednu ze svých objevených planetek Bezovec. Planetka dostala registrační číslo v roce nejúspěšnější expedice na Bežovce, v roce 1963.
29.XI.1958 konečně nastala slavnostní chvíle otevření hvězdárny. Vedle hvězdárnách v Prešově, Levicích a Humenném to byla čtvrtá hvězdárna na Slovensku zřízena po II.sv.vojne. Po slavnostních proslovech mnoha významných osobností odevzdal tehdejší ředitel Slovakofarmy p.Gajdoš symbolicky klíče od Závodního klubu RNDr.E.Cseremu. Ten byl současně předsedou ZK i vedoucím astronomického kroužku.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
