Z církevních památek byl zajímavý velmi starý kalich. Podstavec a rukojeť měl gotickou. Obě části byly šestihranné av nich byly zasazeny vzácné kameny. Na spodní části kalichu byl německý nápis o dárci kalicha Kryštofu ven Redern ze dne 26. listopadu 1618. Na další straně byl šlechtický erb rodiny Redern. Na podstavci kalicha byl nápis: Ecclesiae Helmesiensis 1721 "/ tj kostelu církevní obci halmešskej věnované v roce 1721 /. Samotná číše byla také šestihranná, ale už z novější renesanční doby.
Vzácný kalich se do obce pro kostel dostal darem nebo nákupem. Šlechtic von Redern byl feudálním pánem v okolí dnešního Liberce a Friedland v severních Čechách. Do našeho okolí se dostal v bojích povstaleckých vojsk Gabriela Bethlena a jeho spojence generála Mansfelda. Boje císařských a povstaleckých vojsk probíhaly iv okolí Prahy a Trnavy v letech 1619 až 1625 na začátku tzv. Třicetileté války.
Když byl už starý kostel pro rozrůstající se obec příliš malý a měl statické stavební poruchy, nahradil ho nový kostel.
Postavili ho v duchu historického romantismu jako napodobeninu románského slohu v letech 1860-1863 a byl zasvěcen opět sv. Marii Magdaléně. Stavěli ho italští stavbaři. Stavební materiál si vyráběli sami v Chotárna části zvané Dolinka. Stál okolo 20 000 zlatých.
Vnitřní zařízení je v neogotickém slohu. V prostoru stojí plastiky sv. Antona Paduánského, sv. Františka z Asissi a sv. Josefa. Jsou dílem ak. sochaře Petra Rungaldiera z Tyrolska / část Rakouska /. Oltáře jsou v gotickém historizujícím slohu. Hlavní oltář byl vyroben v Rakousku, část Tyrolsko, boční, na kterém je Božské srdce, dělal Šefčovič Pál z obce Kerestúru v roce 1889. Druhý boční oltář byl učiněn v Budapešti a varhany ve Vídni udělal Peter Titz.
Kostel vymaloval v roce 1936 ak. malíř Edmund Massana, rodák z Nitry a ak. malíř sakrálních staveb a restaurátor Eugen Petrikovič, rodák z Kováriec.
Na věži kostela jsou tři zvony. Největší a nejmenší ulili bratři Fischerovci v Trnavě v roce 1922 za finanční podpory amerických Slováků. Dva zvony ze starého kostela odcizili rakouští a maďarští vojáci v 1. světové válce na výrobu vojenských zbraní.
Kostol svätej Márie Magdalény
900 86 Jablonec
Na naší webové stránce používáme pro zlepšení našich služeb soubory cookies.
Pro pokračování prosím potvrďte dodatečné povolení.