Samotné jádro stavby bylo gotické, s menšími renesančně-barokními úpravami. Během éry probošta Sauberera - ve čtyřicátých letech 18. století - byla stavba zhroucená, aby se připravilo místo pro velkolepý pozdně klášterní komplex. Na základě společných prvků staveb se usuzuje, že autorem stavby je vídeňský architekt Antonín Pilgram. Nádherná a důstojná stavba, která je vsazena do zázračné přírodní scenérie, je jednou z nejvzácnějších barokních umělecko-architektonických památek.
Půdorys je tvaru obdélníku, s centrálně umístěným kostelem, který dělí budovu na dvě samostatné křídla. Pravé křídlo je konvent a levé křídlo tvoří prelatura. Obě křídla uzavírají dvůr se čtvercovým půdorysem, které sloužily jako zahrady pro meditaci. Průčelí je vyzvednuty rohovými věžemi s manzardkou a člení ho pravidelně se střídající okna, přerušované rizality (svislé výstupky průčelí budovy od základů) končící plastikami ozdobenými freskami. Téma fresek se týká církevních symbolů a odevzdanosti kláštera králi.
V prodloužení hlavní osy kostela Sv. Jana Křtitele se rozprostírá klášterní knihovna, která je zvenku zvýrazněna zdviženým výběžkem průčelí. Zvláštností klášterní budovy je skutečnost, že má 365 oken - jako dní v roce, má 12 velkých komínů - jako měsíců v roce, a má 4 vchody - jako počet ročních období.
Stavitelem klášterního komplexu je tirolčan Anton Salzgeber, který po ukončení stavby požádal o košické občanství. Výzdoba kostela - štukatér, architektonické plastiky, sochy a mramorování jsou dílem Johanna Hennevogela. Pravděpodobně od něj pocházejí sochy Sv. Štěpána a Sv. Ladislava umístěné v průčelí kostela. Jeho dílo se vhodně doplňuje s uměleckými díly malíře Jana Lukáše Kräcker a sochaře a malíře Jana Antona Krauss, který mimo jiné vyzdobil kostel i příjemně působícími soškami putti.
Vysvetenie kostela Sv. Jana Křtitele se uskutečnilo v roce 1766, kdy byl již klášter pravděpodobně dokončen.
Jasov
Na naší webové stránce používáme pro zlepšení našich služeb soubory cookies.
Pro pokračování prosím potvrďte dodatečné povolení.