Baloň je obec v Medzičilizí, která má 740 obyvatel. Někdejší majetek hradu Györ vzpomíná listina z roku 1252 pod názvem Villa Bolon. Uvedená listina vzpomíná tedy obec jako majetek Rábsko diecéze. Bývalý majetek Rábsko hradu v roce 1284 král Ladislav IV. daroval zvoníkem a poddaným Rábsko biskupa, později zde mohli nabývat majetky i světské osoby. V roce 1453 Jan Hunyadi potvrdil výsady, které Balončanom udělil Štefan I. a podle kterých nemuseli odvádět desítek ani daně. V listinách z roku 1544 a 1565 se obec vzpomíná jako součást Rábsko hradu, ovšem už v soupisu z roku 1609 je uvedena jako majetek Rábsko kanovníka a tento stav trval až do počátku 19.století. Ve vesnici bývaly kapitulánski zvoníci, kteří do poloviny 16. století chodili zvonit do Györu. V 16.století obec rozvrátily Turci a později v roce 1809 vojska Napoleona.
Území balónu bylo do 18.století močálové, jeho původní obyvatelstvo se zabývalo rybolovem, načež poukazuje i erb obce. Vyloveny ryby prodávaly na trzích v Györu, Bratislavě a ve Vídni. Na začátku 20.století se o obci psalo: "Ballon je malá Žitnoostrovské maďarská obec v Rábsko stolici v okrese Tó-Sziget-Csilizköz. Nachází se 4 km od Dunaje, je sídlem obvodního notariátu av 117 domech bývá 720 obyvatel katolického vyznání ".
Baloň je právem hrdý na aktivní sportovní život, důkazem toho je místní fotbalové družstvo a oddělení stolního tenisu. Mezi pozoruhodnosti obce patří klasicistní kostel postavený v roce 1835 a obecní dům postavený v roce 1997.