Základní škola Svätý Jur

Vzdělávací instituce Základní školy Region Trnavsko

informace

kontakt

galerie

otevírací doba

tipy na zážitek v okolí

oblíbené

Komentáře (0)

interaktivně s mapou

sdílet na

0 hodnocení

Součástí předávání znalostí našim žákům je i jejich seznamování se s historií Slovenska a svého města - Svatého Jura. Město je na historické památky vskutku bohaté. První písemná zmínka o Svatém Jure je z roku 1209.

víc informací

První písemný odkaz na školu ve Svatém Jure pochází z roku 1650, kdy vznikla trojtfídních evangelická škola. Po předání evangelického kostela katolické církve v roce 1685 obnovili piaristi v jeho prostorách latinskou školu. V roce 1724 založili ve městě svou školu Židé.

Rakouská vláda zřídila v roce 1857 dvojtriednu reálnou školu s českým a německým vyučovacím jazykem. Maďarizační útlak vrcholil na přelomu dvou století, když i náboženství, dosud jediný předmět vyučován v češtině, se začal učit maďarsky.

Po vzniku ČSR v roce 1918 byla ve městě státní lidová škola, která byla umístěna nejprve v horní kasáren. Po vyhoření budovy školu přemístili do patrového domu na Kautzovej ulici. Třídy byly umístěny na patře z ulice, v přízemí byla kasárna av zadní části stáje pro koně a sklady. Budova nevyhovovala, třídy byly tmavé a zapáchaly hnilobou. Během prvních deseti poválečných let působily na státní lidové škole čtyři ředitelé: Karol Kardoš, Ján Natsinas, Ján Klačko, Ján Profeld.

Důležitá změna nastala v roce 1931, kdy 30. září zřídili ve Svatém Juru státní měšťanskou školu. Ředitelem školy, pod kterou zařadili i dosavadní státní lidovou školu, se stal Eugen Klačko. Umístění školy bylo jen provizorní. Dvě třídy se spolu s řiditelnou a kabinetem nacházely v bývalém piaristickém klášteře. Z něj se zapůjčili škole i učební pomůcky.

Vzhledem k nevyhovující podmínky se 28.12.1931 městská rada zavázala vybudovat novou budovu pro obě školy. Město odkoupilo za 400 000 Kčs budovu staré Drechslerovej továrny, v níž se po válce zastavila výroba. Na přestavbu v rozpočtu 3 miliony Kčs. Předání školy se předpokládalo 1.9.1938. Za přítomnosti školního inspektora Jožka, vládního komisaře Lowensteina, vedoucího notáře Karla Fikar, předsedy školské rady Augustina Bachratý a ředitele školy Eugena Kľacký dne 26.8.1938 rozdělili v budově místnosti pro obě školy. Vyučování v nové škole se z důvodu mobilizace začalo 1. listopadu 1938.
Mezi nejvýznamnější osobnosti meziválečných dějin školy můžeme zařadit právě ředitele Evžena Kľacký, který zastával funkci starosty města. Byl synem bývalého ředitele Jana Kľacký av školství působil celý život. Z množství dalších učitelů jsou známí zejména Arpád Felcán, Gejza Bachratý, Ján Majlink, František Machráň, Peter Jilemnický, Jan Hložka, Anton Kudja-Riavin, Teodor Kunst.

Školní rok 1938/39 byl prvním v nové škole, ale i posledním rokem před vypuknutím druhé světové války. V závěru školního roku 1938/1939 informoval ředitel Klačko na poradě učitelů, že od školního roku 1939/40 se znovu rozdělí škola na dvě samostatné, lidovou a měšťanskou školu. Ředitel Klačko byl 3.11.1939 přeložen do Nových Zámků. Ředitelem měšťanské školy se stal Dezider Uhrín, ředitelem lidové školy byl jmenován Edmund Strelka. Nařízením Ministerstva školství a národní osvěty ze 17.4.1939 byla z německé pobočky zřízena lidová škola s vyučovacím jazykem německým, jejíž správcem se stal Emerich Bartholy.

Na lidové škole se během válečných let vyměnilo několik učitelů. Podobná situace byla iv obsazení řediteli. Po Dezider Uhrin se stal ředitelem školy Móric Krajčí. Ve školním roce 1941/42 se na škole vyměnili tři ředitelé. Po odchodu Dezidera Mořice 20.1.1942 zastupoval ředitele odborný učitel Jozef Lovasík. Od 10.3.1942 až do konce války byl ředitelem Gejza Bachratý.
O válečných letech na lidové škole máme informace ze školní kroniky. V prvním válečném roce se během tuhé zimy, kdy nebylo dřeva, tři týdny neučilo. Vyučování často přerušovaly letecké nálety. Ve školním roce 1944 od 10. října budovu zabrali oddíly Hitlerjugend. Vyučovalo se jen v jedné učebně.
Navzdory ztíženým podmínkám škola plnila své poslání. Zápisy z pedagogických porad hovoří o rozboru hospitací, o společných akcích a kulturních akcích. Z tohoto období je zaznamenán literární večírek v tělocvičně za účasti Slovenské spisovatelů, jak byly Ján Smrek, Ján Poničan, Ján Kostra, Ľudo Ondrejov, Emil Lukáč, Ľudo Zúbek, Marie Jančová a František Hečko. Byl jednou z významných událostí v dějinách školy.
Během poválečných let byla ve smyslu zákona Dosavadní lidová škola přetvořena na římsko - katolickou lidovou školu. Z německé lidové školy vznikla obecná škola. Reakce na tyto změny ilustruje ředitel E. Střelka ve školní kronice následovně: "Tímto zákonitým nařízením nastává úplná změna slovenském škostve, která nebyla přijata ani Učitelství a ani širokou veřejností s velkým porozuměním".