Představme alespoň v krátkosti osobnost Júliusa Andrássyho (1823 - 1890). Byl to významný politik, státník a zemepán. Pocházel z Betliarska větve Andrássiovcov. Jeho otec Karol Andrássy (1792 - 1845) se zúčastnil potlačení Východoslovenského rolnického povstání roku 1831, byl předsedou Společnosti pro regulaci Tisy a spoluzakladatelem železáren v Ózde. V roce 1839 a 1844 byl vyslancem na Uherskem sněmu. Matka Etela rozená Szapáryová, která je pohřbena v kryptě trebišovského římskokatolického kostela patřila zděděným pozemkovým vlastnictvím mezi nejbohatší ženy v Uhersku.
Po studiích na Gymnáziu v Sátoraljaújhely a práva na Pešťské univerzitě byl hrabě Július Andrássy řídícím (1876) a později (1888) čestným členem uherské akademie věd. V revolučním roce 1848 byl zemplínska županem, velitelem národní gardy a rok později pobočníkem generála Gorgélyiho a vyslancem revoluční vlády v Istanbulu. Jako přívrženec Ludvíka Kossutha v revolučních letech 1848 - 1849 byl nucen emigrovat. Žil hlavně v Paříži a Londýně. V roce 1851 ho odsoudili v nepřítomnosti k trestu smrti.
Do Uher se vrátil po amnestii v roce 1858. Tam ho čekala skvělá kariéra. Stal se poslancem (1861) a později (1865) místopředsedou Uherského sněmu. S Františkem Deák připravil rakousko - maďarské vyrovnání (1867) av letech 1867 - 1871 byl prvním ministerským předsedou Uherska v dualistické monarchii. Uskutečnil i maďarsko - chorvatské vyrovnání (1868) av roce 1871 se stal ministrem při osobě panovníka. V letech 1871 - 1879 byl ministrem zahraničních věcí Rakousko - Uherska. V zahraniční politice se orientoval na oslabení pozice Ruska na slovanské národy v monarchii a na Balkáně. Prosazoval spojenectví Rakousko - Uherska s císařským Německem. Byl jedním z iniciátorů berlínského kongresu z roku 1878, který po rusko - turecké válce přisoudil Rakousko - Uhersku Bosnu a Hercegovinu.
Hrabě Július Andrássy měl dva syny, mladšího Júlia (1860 - 1929), staršího Teodora (1857 - 1905) a dceru Helenu (Ilonu). V roce 1879 rezignoval na funkci ministra zahraničí. Jeho projevy vyšly posmrtně v maďarštině, angličtině, němčině, francouzštině a italštině. Byl mu udělen velkokříž radu sv. Štěpána a vyznamenání Rytíř zlatého rouna španělský grant I. třídy. Do sarkofágu byly umístěny i ostatky jeho manželky Kateřiny, rozené Kendeffyovej. Symboliku tohoto rodinného svazku vyjadřují dvě bronzové kartuše s erby Hraběte J. Andrássyho a K. Kendeffyovej, které jsou umístěny nad sarkofágem. Vlevo od sarkofágu je volně umístěna cínová rakev jejich syna Teodora Andrássyho (1857 - 1905). Samotný sarkofág působí velmi majestátně s plastikou vznášejícího se anděla, který mohutnými perutěmi symbolicky ochraňuje klid duše zosnulých.Pri sarkofágu žalu kleče na baldachýnovou podušce dcera Helena (Ilona) manželka hraběte Ludvíka Batthyányiho.
Mestský park 2563
075 01 Trebišov
Na naší webové stránce používáme pro zlepšení našich služeb soubory cookies.
Pro pokračování prosím potvrďte dodatečné povolení.