Kateřinka (poutní místo) ****

Historie kláštera sv. Kateřiny

první třetina 15. stol. - archeologickým výzkumem doložená kamenná gotická kaple v lesích Malých Karpat na skalnatém návrší nad Dubovským potokem

koncem 16.stol. – údajná zjevení se sv. Kateřiny jistému pastýři, který na tomto místě vytvořil ve skále malou kapli – jeskyni

1617 - sv. Kateřina se zjevila Janu Mancovi z Dechtic, který zde oral.

Mladík Jan Apponyi, syn bohatého hraběte z Jablonice, vede poustevnický život v jeskyni na tomto posvátném místě. Po násilném odvlečení rodiči domů druhý den umírá. Ještě dnes je uctíván jako kandidát svatosti.

1618 - 21. prosinec - majitel panství, hrabě Kryštof Erdődy, vydává zakládací listinu pro klášter františkánů

Hypotetický nákres kostela a kláštera (Autor: Petra Gojdičová)

1619 - v klášteře už bývají první dvanáct mniši

1645 - klášter a kostel vydrancovaný a podpálený vojsky Juraje Rákociho I. během stavovského povstání

1646 – obnova a přestavba objektů synem zakladatele Gabrielem Erdődym a jeho manželkou Juditou Amade. Kostel rozšířen na rozsáhlejší chrám, kterému pravděpodobně původní zr. 1618 sloužil za sanktuárium

asi v půl. 17.stol. - u kláštera založeno laické Bratrstvo páskařů (chordigerů), jehož členové se vedle náboženských aktivitách věnovali zejména nemocným a chudým. Pro údajné zneužívání odpustků a milostí Josef II. zrušil i toto společenství dekretem z r.. 1782.

1663 - klášter přepaden Turky, později po jejich vypuzení je vypleněn císařskými vojáky, kteří zavraždili zde se ukrývající šlechtice

1683 - klášter poškozený vojáky Imricha Tőkolyho

1697 - během početní poutě - snaha lichtenštejnských vojáků násilím získat mladé verbance - jsou lidem zatlačeni do chrámu, kde byl jeden z vojáků zabit

1701 - 9. leden - vraždou poskvrněný kostel je opět vysvěcen. Juraj a Kryštof II.Erdődy listinou potvrzují, že budou klášteru dávat 500 rýnských dukátů na údržbu

1710 - 9. září - ve svatokatarském klášteře umírá na choleru, které podlehlo několik františkánů, známý náboženský spisovatel píšící češtinou - Benignus Smrtník (nar. 1650), autor díla "Kunšt dobře umřítí".

během 18.stol. – četní dobrodinci – hlavně bohatá šlechta, ale i prostí lidé z okolí – štědře obdarovávají svatokatarský klášter a některé rody se zde nechávají i pohřbívat (Erdődyovi, Apponyiovci, Labšanští)

1782 - stížnosti naháčského faráře Juraje Fándlyho, že většina jeho věřících raději navštěvuje kostel sv.Kataríny u klášteře, než vlastní farní kostel v Naháči. Své rozhořčení vyjádřil i ve známém díle z r.1789: Dúwerná smluva mezi mnichem a ďáblem (první dílo psané spisovnou bernolákovskou češtinou)

1786 – 22. červenec – nařízením císaře Josefa II. - klášter sv. Kateřiny zrušen, podobně jako mnoho jiných, které se nevěnovaly charitativní nebo pedagogické činnosti (celkem 738 klášterů)

1787 – 22. leden – klášter převzatý do státní správy, provedený soupis a odhad majetku, cenné předměty a bohatý inventář postupně přeneseny do okolních farních kostelů, mnohé však rozkradené a navždy ztracené…

1788 - 1792 - opuštěný klášter obývají sedm vojenští invalidé z Trnavy

1793 - tři zloději vykradli rodinné hrobky pod kostelem

1797 - pustnoucí objekty odkoupil hrabě Jozef Erdődy, z úcty k pozůstatkům svých předků, nezabránil však jejich postupné zkáze a přeměně v ruiny

1811 - sousoší Kalvárie před kostela převezené Erdődyovými do Dechtic

1835 – poslední zmínka o funkci „strážce sv. Kateřiny“ (dehtičan Jozef Kollár)

1869, 1891 - historici se začínají zajímat o Klášter sv. Kateřiny (Odoricus Balázsovits: „Brevis Historia…“, Pál Jedlicska „Malokarpatské pamětihodnosti“…)

1905 - sochy čtyř františkánských světců - původně umístěných na nárožích kostelní věže - přeneseny k rodinné hrobce Pálffyovců ve Smolenicích

1930. léta - skautské tábory na Kateřince, výlety františkánských noviců

2. půl. 20. stol. - klášter mimo zájmu státu upadá v zapomnění, jeho historii se pokoušejí křísit historici Hadrián Radváni a především Josef Šimončič

1995 – 3. červenec – malebné hroutí opět ožívají díky mladým dobrovolníkům a jejich novému „rádu Kateřinků“ – zachránců kláštera

Významné osobnosti

Životopis Jana Apponyiho, kterému se svatá Kateřina na místě kláštera zjevila

Sv. Kateřina Alexandrijská - ona se údajně zjevila Janu Apponyimu a zasvěcené jsou její kostel a klášter

Benignus Smrtník – Kazatel a prozaik Benignus Smrtník (1650 – 1710), článek z Katolických novin

Juraj Fándly - farář z obce Naháč, který kritizoval řeholníky žijící na Kateřince

Klášter Kateřinka není jen historickou památkou, ale také místem, kde se setkávají dobrovolníci ze všech koutů světa. Dobrovolnictví na Kateřince přináší zážitky, které mění životy.

Dobrovolníci sem přicházejí, aby pomohli s obnovou této úžasné historické ruiny a tím zachovali její krásu pro příští generace.

Kromě prací na obnově Kateřinky, dobrovolníci zajišťují také pořádání kulturních akcí, koncertů, a vzdělávacích aktivit, které oživují toto místo. Tímto způsobem přispějí nejen k ochraně historie, ale také k tvorbě živého centra kultury a vzdělávání.

Je to příběh, který spojuje minulost a přítomnost ve jménu budoucnosti Kateřinky.