CZ CZ
0 hodnocení
Belianská jeskyně patří mezi nejvíce navštěvované zpřístupněné jeskyně na Slovensku. Kromě bizarních skalních tvarů je známa bohatým výskytem kalcitové sintrové výplně. Přestože zájem o přírodní pozoruhodnosti jeskyně přetrvává již více než 125 let, zákonitosti jejího vytváření se dosud zcela neobjasnily.

Belianská jeskyně

Belianská jeskyně patří mezi nejvíce navštěvované zpřístupněné jeskyně na Slovensku. Kromě bizarních skalních tvarů je známa bohatým výskytem kalcitové sintrové výplně. Přestože zájem o přírodní pozoruhodnosti jeskyně přetrvává již více než 125 let, zákonitosti jejího vytváření se dosud zcela neobjasnily.

Historie

Vchod do jeskyně je znám odedávna. Vstupní části jeskyně znali zlatokopové již v první polovině 18. století, o čemž svědčí nápisy jejich jmen na skalních stěnách. Na dlouhá léta však zůstaly utajené. Vstupní otvor opětovně našli L. Gulden a zlatokop Fabry v roce 1826, avšak nepronikli hlouběji do jeskyně. V roce 1881 otvor do podzemí náhodně našli J. Husz a J. Britz. Za několik dní se odhodlali vstoupit do neznámých podzemních prostor. Na dalších objevech až do Dómu trosek se v letech 1881 - 1882 podíleli A. Kaltstein, I. Verbovszky a J. Britz. Za finanční podpory města Spišská Belá jeskyni zásluhou A. Kaltsteina zpřístupnili původním vchodem již v roce 1882 v úseku po Palmovou síň, koncem roku prorazili dnešní vchod. V roce 1884 byla zpřístupněna až do Dómu trosek, odkud proražením tunelu do boční chodby z Rázcestí v roce 1885 se prohlídková trasa sekruhovala. Elektricky osvětlená je od roku 1896. V roce 1926 K. Piovarcsy, G. Gabriel a další členové Karpatského spolku objevili nové prostory v okolí Zbojnické komory a Hudební síně. Balvanitou chodbu, Sloupový dóm a otvor propasti Peklo objevil P. Klepáč v roce 1935. Průzkum propasti organizoval V. Benický v roce 1939. Rozsáhlé rekonstrukční práce v jeskyni se uskutečnily v 50. letech minulého století av letech 1979 - 1989 mezi Hliněnou chodbou a Dómem trosek.

V posledních letech se jeskyně využívá k ozdravným speleoklimatickým pobytům. V současnosti je zpřístupněno přes 1000 ms převýšením +125 m.

Zdroj: Správa slovenských jaskýň (3.12.2023)

Vytvořena je v druhohorních střednětřesových tmavě šedých gutensteinských vápencích křížňanského příkrovu. Vznik jeskynních prostor podmínily mezivrstevné plochy, méně tektonické poruchy, podél kterých vody pronikaly a proudily do hlubších částí podzemí. Prvotní dutiny byly zcela vyplněny vodou, která kromě koroze působila i pomalým tlakovým prouděním. Na stropech se vymodelovaly mohutné kopule i menší kotlovité vyhloubeniny.

Prvotní dutiny jeskyně pravděpodobně vznikaly v souvislosti s rozčleňováním původně rozsáhlejší plošiny Kobylího vrchu nad jeskyní, jakož is následným zahlubováním doliny Belé. Největší podzemní prostory byly vytvořeny již před hlavním čtvrtohorním zaledněním Tater. Vody pronikající do jeskyně v době ústupu ledových dob už jen částečně remodelovaly dříve vytvořené podzemní prostory. V současnosti se průsakové vody ze srážek soustřeďují v nejnižších částech jeskyně, kde vytvářejí občasné potůčky.

Délka jeskyně je 3 829 ms výškovým rozdílem 168 metrů. Do vstupních částí, přístupných proraženým tunelem, ústí komínové prostory vedoucí od horního, původního vchodu, situovaného 82 m nad nynějším vchodem. Výstupní a sestupné části prohlídkové trasy, podmíněné mezivrstevnými plochami vápenců, stoupají od Rázcestí a místy jsou rozšířeny řícením do dómovitých a sínovitých prostor (Zřícený dóm, Dóm trosek). Na více úsecích se zachovaly oválné tvary vodní modelace (Troubovitý dóm, Dlouhá chodba, Propasťová chodba). Značnou vertikální členitost jeskyně dotváří propasti (Hladová propast, Peklo) a komíny.

Délka jeskyně je 3 829 ms výškovým rozdílem 168 metrů. Do vstupních částí, přístupných proraženým tunelem, ústí komínové prostory vedoucí od horního, původního vchodu, situovaného 82 m nad nynějším vchodem. Výstupní a sestupné části prohlídkové trasy, podmíněné mezivrstevnými plochami vápenců, stoupají od Rázcestí a místy jsou rozšířeny řícením do dómovitých a sínovitých prostor (Zřícený dóm, Dóm trosek). Na více úsecích se zachovaly oválné tvary vodní modelace (Troubovitý dóm, Dlouhá chodba, Propasťová chodba). Značnou vertikální členitost jeskyně dotváří propasti (Hladová propast, Peklo) a komíny.

Zdroj: Správa slovenských jaskýň (3.12.2023)

Doplňující informace

Možnosti dopravy: Pěšky, Bicyklem, Autem, Autobusem, Karavanem
Možnosti parkování: V objektu

Akceptované platby: Hotovost, Platba kartou
Domluvíte se: Slovensky, Česky, Anglicky, Německy

Vhodné pro: Děti, Rodiny s dětmi, Seniory, Hendikepovaných, Mládež, Dospělé
Sezóna: Jar, Léto, Podzim
Aktualizováno dne: 3.12.2023

Otevírací doba

Počasí

Neuvedené


Kontakt

Telefon: 0524467375
Belianská jeskyně
Poprad
Belianska jaskyňa, 059 54 Vysoké Tatry-Tatranská Kotlina
Vysoké Tatry-Tatranská Kotlina
Kraj: Prešovský
Okres: Poprad
Region: Spiš, Tatry
 49.229303144095, 20.316709044141

Poprad
Belianska jaskyňa, 059 54 Vysoké Tatry-Tatranská Kotlina
Vysoké Tatry-Tatranská Kotlina

Zobrazit kontakt

tipy na zážitek v okolí Události