Goticko-renesanční zámek z Parížoviec je nejstarším zachovaným zemanským sídlem v Liptově ze 14. - 16. století a je spojován s králem Matyášem Korvínem a jeho synem Janem Korvínem, knížetem liptovským. Atraktivní expozicí je ranogotický kostel Panny Marie z obce Liptovská Mara s fragmenty původních nástěnných maleb ze 14. a 15. století. V horní části areálu muzea se nachází statická expozice historické Považské lesní železnice.
Muzeum nachází za obcí Pribylina ve směru Podbanské. Z dálnice třeba použít výjezd při Liptovském Hrádku. Možnost dopravy autobusovými spoji z Liptovského Hrádku, Liptovského Mikuláše, Tater.
vznik muzea
Přehrada Liptovská Mara zatopila historicky nejvýznamnější a nejkultivovanějším část Liptova - kotlinu, rozprostírající se v údolí Váhu. O jejím budování rozhodla vláda v roce 1964 ao rok později se začalo s výstavbou. V roce 1974 se začala naplňovat až do celkového objemu 360 milionů kubíků vody. Pod hladinou přehradního jezera zůstaly zcela nebo z části, takové významné obce jako Liptovská Mara, Parížovciach, Sokolče, Ráztoky, Dechtáre, Paludza, Liptovská Sielnica, Bobrovník, Čemice, Prosiek - Zádiel, Vlachy, Vlašky, část Liptovského Trnovci a Liptovská Ondrašová.
Pod vodou zůstaly nejen sídla a příbytky lidí, ale i tisíciletí historie, vzácné památkové objekty a přírodní lokality. Vyspělé a vybudované obce, lidská sídla, pole louky - toto vše nenávratně zalily vody Váhu. V tomto prostředí se však nacházely i vzácné kulturní a historické památky, majetek a paměť národa, které nesměly být zničeny. Bylo třeba je zachovat. Šlo zejména o gotický římskokatolický kostel Panny Marie v Liptovské Mare, gotický kostel Panny Marie v Liptovské Sielnici, dřevěný evangelický artikulární kostel v Paludza, goticko-renesanční zámek v Parížovciach, dřevěné roubené zemědělské a řemeslnické domy, ale ještě i další desítky kostelů, zámků a kurií, památek dřevěné lidové architektury. V zájmu záchrany nejcennějších movitých a nemovitých památek z tohoto území byl vypracován projekt jejich přemístění. Kromě dřevěného artikulární kostela z Paludze, který byl nově postaven jako živý kostel v obci Svatý Kříž, bylo plánováno vybudovat tyto památky v rámci Muzea liptovské dědiny v Pribylině. Jeho výstavba byla spojena se záměrem Krajského ústavu památkové péče a ochrany přírody v Banské Bystrici - budovat regionální muzea v přírodě jako formu záchrany stavební kultury.
Architektonickou studii vypracoval a objekty pro výstavbu vybral ředitel zmíněného ústavu Ing. arch. Stanislav Dúbravec, CSc. Jeho studie byla rozsáhlá a velkorysá. Sestávala ze tří celků, které měly reprezentovat jednotlivé typy zástavby vesnických sídel - hromadnou vesnici s ulicový zástavbou, potoční vesnici se zajímavými vodními a technickými stavbami a formu řetězového osídlení, ve kterém měly být postaveny domy určené k turistické ubytování.
O vytvoření muzea v přírodě za obcí Pribylina se rozhodlo na jednání na Okresním národním výboru v Liptovském Mikuláši v září 1971 ao rok později byl položen základní kámen budoucího muzea. Od roku 1973 se začaly budovat první objekty. Ačkoli v prvních letech byl dostatek finančních prostředků, stavba šla velmi pomalu, protože generální dodavatel Pamiatkostav Žilina neměl dostatečné kapacity na výstavbu muzea v přírodě. Nakonec se v roce 1990 pro nedostatek finančních prostředků stavba zcela zastavila.
Výstavba muzea v přírodě trvala více než 20 let, a když ho v roce 1991 Liptovské muzeum v Ružomberku dostalo do správy, bylo to jen staveniště s není dokončen zámečkem a kostelem, bez hospodářských staveb a drobné architektury. Zásluhou aktivit a pracovního nasazení pracovníků národopisného muzea v Liptovském Hrádku byly v rekordně rychlém čase - od dubna do srpna - zpřístupněny první expozice.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
