Území Záhoří, hlavně jeho část ležící při řece Moravě, bylo osídleno již v době, kam sahají stopy lidského osídlení u nás. Životní tepnou tohoto kraje byla řeka Morava, při které nacházíme i na našem levém břehu souvislý pás pravěkých sídlišť. Gajarský lokalita při Moravě poskytuje nálezy, které můžeme datovat do neolitu, tj do doby 4000 - 3000 let před nar. Krista. Duna, které se mluvilo Židle ležela asi 250 m od břehu řeky, u jedné z nejlepších a nejfrekventovanějších brodů. Našla se v ní nejstarší keramika z doby neolitické, čili mladší doby kamenné.
Dalším obdobím osídlování Gajarský katastru je eneolit, který klademe do let 3000 - 1900 před nar. Krista. Z této doby se našly v Gajary tři sídliště. Jedno na hliništi za posledním mostem vlevo od cesty do rakouské vesničky Dürnkrut, druhou na židle a třetí na samotě Vrablicová.
Nálezy z období doby bronzové (1500 - 1200 před nK) jsou podstatně bohatší. V lokalitě Židle se našel celý hřbitov skrčence. Jejich hrdla zdobily náhrdelníky s kousky jantaru, což svědčí o tom, že osada měla už tehdy zahraniční styky a čilý obchodní ruch. Jantar se dopravoval až od Baltského moře po tzv. jantarové cestě.
Po době bronzové nastala doba železná, což potvrzují další vykopávky v Gajary. Poslední fází doby železné je doba laténská. S této doby se v Gajary na židli našel mlýnský kámen - mlýnský s tyrolského vápence a sekierka, což svědčí o usedlém zemědělském životě.
V období starověku Římané stavěli na dunách své strážní věže a pozorovací stanice. Na židli se našly části výstroje římského vojáka a mnoho římských střepů.
V době velkého stěhování národů se na území Gajary usadili Slované natrvalo. Z předchozích kmenů ne vždy a všichni odcházeli. Mísily se po celá staletí s novoprichádzajúcimi obyvateli, čímž se vyformovala skupina prvních předků "Pragajaranov".
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
