Různé archeologické nálezy svědčí o tom že na území naší obce se vystřídaly různé kultury. V našem katastru bylo Římsko-barbarské sídlo z doby před rozpadem Římské říše koncem 4.století. V sousedství se nacházejí naleziště ze starší doby římské. Je to pohřebiště z poloviny 1. století v Malackách a žárové pohřebiště z 1. století v Labe. Sídliště z 2. Století bylo zjištěno v Gajary kde vedle barbarské keramiky se našla tera Sigillo (J.Eisner 1.c 225). V poloze "Na vršku", západně od obce byly nalezeny střepy hnědých nádob zdobené proužky vlnovky a čarami.
O životě na našem území jsou ještě starší údaje a to z doby keltského osídlení, které zde bylo již 400 let před naším letopočtem. Od Stupavy po Plavecké Podhradie měli Keltové postaveny kruhové hradiště, v nichž byly vybudovány kruhové zásobníky na obilí. Takové kruhové jámy-zásobníky byly objeveny iv naší obci při kopání základů pro rodinné domy. Potvrzují to vykopávky u Milana Pryskyřici asi 150 metrů jihozápadně od kostela. Při kopání sklepa našli pozůstatky hrobu bojovníka s výzbrojí-zdobenou šavlí v pouzdře, popelnice a jiné předměty, které byly předány Slovensku národnímu muzeu v Bratislavě. Šlo o hroby ze 7. až 9.století.
Již před vznikem Velkomoravské říše, kolem roku 831, byla oblast podél řeky Moravy poměrně hustě obydlená. Na vznik osad, jejich rozšíření nebo úpadek ovlivňovaly časté vojenské vpády a nájezdy. Bránící i útočící vojska čerpali ze zásob místního obyvatelstva .Vojaci drancovali, zapalovali domy a zabíjeli. Po každém vylidnění zeměpána hledali možnost opět osídlit své panství.