Můžeme předpokládat, že naši dávní předkové přicházeli podél toku řeky Nitry a jejích přítoků a lákaly jejich nezalesněné volné plochy, neboť na suchých vápencovo - dolomitických vrstvách dávných moří se porosty lesů neuchytily.
O tom, že zde lovil medvědi a mamuty pračlověk, svědčí archeologické nálezy v nedaleké jeskyni Čertova pec při Radošine, kde se našly stopy po pobytu lovce - pračlověka z období meziledové doby a její konce.
První trvalejší osídlení těchto oblastí sahá do období mladší doby kamenné (neolit), když člověk (homo sapiens) se pokoušel pěstovat první plodiny a chovat dobytek. Nález hliněného modelu vozu s naznačeným spřežením na území naší obce archeology svědčí nejen o starobylosti, ale i vyspělosti tehdejšího našeho předka, i když šlo možná o hračku pro děti.
Prošly staletí a archeologové opět podali další důkaz o osídlení těchto prostor, když v nedalekých Lužanech 3 km jižněji od Nitranské Blatnice odkryly velkou mohylu (hrob) náčelníka s předměty z období doby bronzové. Věky se převalovaly nad Tišina podhůří Krahulčích vrchů a celého masivu Považského Inovce, aby ještě před naším letopočtem přijali v Ponitrie usádzajúcich se Keltů. Na přelomu našeho letopočtu jejich vystřídaly bojové rody germánských Kvádů. S nimi se už v bojích na Podunají, Podhůří a Pováží setkali vyspělí Římané. Po čtyřech stoletích Kvádové opustili tento kraj. A že se toto všechno dotýkalo i blízkého okolí nynější Nitranské Blatnice, svědčí trosky halštatská hradiště na jižní straně nejvyššího vrchu Krahulčích vrchů meruněk (758 metrů).
V období velkého stěhování národů se tato překrásná země otevřela příjezdu rodů našich slovanských předků a začala se odvíjet zcela nová kapitola osídlení na jižním Podvrší Považského Inovce.
Obecný úrad Nitrianska Blatnica
Nitrianska Blatnica 6
956 05 Nitrianska Blatnica
Na naší webové stránce používáme pro zlepšení našich služeb soubory cookies.
Pro pokračování prosím potvrďte dodatečné povolení.