Hvězdárna v Banské Bystrici

Historie Vartovka a hvězdárny
1584

Podle historických pramenů byla v tomto roce vybudována na nedalekém kopci jihovýchodně od Banské Bystrice strážní věž. Postavil ji italský stavitel G. Ferrari, architekt části městského opevnění. Sloužila jako pozorovatelna resp. výstražný systém při okupaci území Osmany. Jak konkrétně strážní službu splňovala, se neví. Zůstala však na kopci, kterému dala své jméno a nadále sloužila Bystričany jako výletní místo. Během druhé světové války byla velmi poškozená a před zničením ji zachránila přestavba na lidovou hvězdárnu.

1855

Založení první meteorologické stanice ve městě Banská Bystrica fyzikem a astrofyzikům Karlem Zenger. Přestože údaje o některých meteorologických a astronomických měřeních existují z dob Matěje Bella, až v tomto období byly systematizované a vydávané tiskem.

1946

Začal pracovat první astronomický kroužek v Banské Bystrici při státním gymnáziu Andreje Sládkoviča. Kroužek vedl státní profesor Lukáš Drozd. Kroužek pozoroval zejména meteory a to až do roku 1949. Někteří členové věnovali svou pozornost i planetám, kometám a jiným astronomickým úkazem. Záznamy o pozorování více než 1000 meteorů byly zpracovány na hvězdárně v Ondřejově. Některé výsledky byly publikovány v Říši hvězd.

1952

V tomto roce založili mladí nadšenci pro astronomii kroužek při tehdejším np Smrečina B. Bystrica. Byl to tedy druhý astronomický kroužek v Banské Bystrici. Zakladateli kroužku byli Emil Javorka a Dominik Kálmán. Společně s panem Sedlická zhotovili v mechanické dílně podniku vlastní astronomický dalekohled, který jim velmi dobře sloužil několik let. Hvězdářskému kroužku dokonce pomáhalo i tehdejší Ministerstvo školství a osvěty, které jim dodávalo zdarma literaturu. Po smrti p. Kalman a odchodu pana Javorku do důchodu vedl kroužek dále pan Jozef Petrík. Kroužek s určitými přestávkami pracoval v podstatě až do roku 1972, kdy definitivně zanikl.

1955

Třetí astronomický kroužek v B. Bystrici vznikl 3. března 1955 v budově Vyšší pedagogické školy. Předsedou kroužku se stal děkan této školy pan Jozef Fraňo a tajemníkem známý banskobystrický propagátor vědy - pedagog František Longauer. Hlavním cílem kroužku od jeho vzniku bylo vybudování Lidové hvězdárny ve městě. Byla vytvořena projektová úloha hvězdárny II. typu na kopci POZEMKY, která měla být dokončena až v roce 1958. Stavba ale nebyla odsouhlasena proto se hledalo jiné řešení. V roce 1956 navrhl p. Longauer vybudovat hvězdárna na kótě Vartovka, rekonstrukcí staré chátrající strážní věže. ONV tedy na tomto základě přidělil věž hvězdářskému kroužku. S přestavbou se začalo v roce 1958 způsobem akce "Z". V roce 1959 dodala Kovovýroba np Valašské Meziříčí kopuli hvězdárny. V tomto roce byl ve firmě Zeiss objednaný i nový dalekohled - Coudy refraktor. Následně v roce 1961 již vzniká hvězdárna jako samostatná organizace, čímž kroužek splnil svůj hlavní cíl, až v roce 1962 definitivně zanikl. Členové kroužku však hvězdárně pomáhaly ještě mnoho dalších let, ať už dobrovolně, nebo jako její pracovníci.

1961

Ustanovení Lidové hvězdárny v Banské Bystrici se uskutečnilo dnem 1. ledna 1961. Slavnostní otevření objektu na vartovka bylo 2. května tohoto roku. Krátce na to, 25. května, KNV - odbor školství a kultury přidělil hvězdárně Celokrajská odborně - metodickou působnost usnesením č. 49/61. Činnost hvězdárny se začala postupně rozvíjet v podstatě až od září, kdy měla už dvě pracovní síly - prom. fyz. Oľga Zibrínová a Zdena Finková. Uvedené pracovnice postupně dokončovali základní výstavbu hvězdárny, přičemž až v r. 1963 byl zaveden elektrický proud. V průběhu r. 1964 se svépomocí vybudovala chatka při pozorovací věži. V roce 1969 byla provedena první úprava chatky. Z původní jedné místnosti vznikly tři menší pro potřeby pracovníků a kroužkovou činnost. V průběhu dalšího období byla hvězdárna 10 let řízena ONV v B. Bystrici, v letech 1969-1971 jako oblastní hvězdárna.

1972

Tímto rokem se stává hvězdárna zařízením KNV. Tak vznikla Krajská hvězdárna s odborně-metodickou působností pro celý Středoslovenský kraj. V tomto čase začala intenzivně pokračovat další výstavba Vartovka. V období let 1972 - 1973 se přebudovali schodiště pozorovací věže tak, že přibyly další prostory - dvě místnosti pro odborných pracovníků, sklad a fotokomora. Zvyšování návštěvnosti, počtu akcií jakož i pracovníků hvězdárny si vyžádalo další úpravy a dostavbu Vartovka. V letech 1975-1976 se přebudované chatka na přednáškovou místnost, přistavěli dvě provozní místnosti s promítací kabinou a byla vybudována terasa pro turistické účely. V roce 1978 začala přístavba jižních a západních místností k pozorovací věži. Postupně do roku 1985 se vybudoval rozsáhlejší areál provozních místností - skladové prostory, mechanická dílna, elektrodielňa, ubytovna, místnost pro knihovnu a pozorovací terasa. V letech 1980 - 1981 byla přebudována chatka na audiovizuální učebnu.

1991

Po zániku KNV se zřizovatelem hvězdárny stalo MK SR. V tomto období byly provedeny další úpravy okolí areálu Vartovka. V rámci již čtvrté rekonstrukce chatky přibyla malá místnost, která slouží jako sklad a prodejna astronomických a metodických materiálů.

1995

Započala výstavba druhé kopule hvězdárny. Hvězdárna pokračuje i nadále ve své předešlé činnosti v středoslovenském regionu za úzké spolupráce a koordinace činností s hvězdárně v Rimavské Sobotě, Žiaru nad Hronom, Ostravě a Kysuckém Novém Městě.

1996

Zřizovatelem hvězdárny se stává Krajský úřad v Banské Bystrici. Organizace dostává statut Krajské hvězdárny v Banské Bystrici a její organizačními složkami se stávají: Hvězdárna v Rimavské Sobotě a Hvězdárna a planetárium M. Hella v Žiaru nad Hronom.

2002

Banskobystrický samosprávní kraj přebírá kulturní instituce a stává se zřizovatelem i Krajské hvězdárny.

2005

Krajská hvězdárna v Banské Bystrici ztrácí krajský statut a spolu s hvězdárně v Rimavské Sobotě jsou organizačními součástmi Krajské hvězdárny a planetária M. Hella v Žiaru nad Hronom.