Přístup a okolí
Z Prešova se přes Kšírova dostaneme do obce Podhradík, kterou přejdeme téměř na její konec k menší křižovatce. Zde přejdeme přes můstek přes potok Šebastovka, kde je menší parkoviště a začíná naučná stezka. K hradu Šebeš odsud vede asi 15-20 minutová cesta lesem s mírným stoupáním. Později pod hradem odbočíme vpravo, tady už začíná poměrně strmý, ale krátký finální výstup k hradu.
Interiér a exteriér
Hradní zeď se původně táhl po celém obvodu úzké a skalnaté plošiny. Na západní části hradu se nacházela kruhovitá věž. V opačné polovině nádvoří se nacházela obytná budova obdélníkového půdorysu.
Hrad dlouhá léta pustl a zarůstá. Teprve v roce 2012 se začaly intenzivně práce na jeho obnově. Archeologickému průzkumu předcházelo náročné odstraňování náletových dřevin. Z původního hradu se zachovaly pouze nevysoké zbytky kamenných zdí.
Historie a osobnosti
Původně na místě, kde dnes hrad stojí, existovalo obydlí zvané Havran příbytek (Hulloudzalasa), které bylo již od roku 1285 zřejmě opuštěné. Název vycházel z černého hábitu příslušníků rytířského řádu, který tam pravděpodobně spravoval dřevěný strážný hrádek.
Kolem r.1307 získal od uherského palatina Omodeja Abu okolí zmíněného území rytíř Synak, který do r.1315 na kopci Kočičí kámen (Machkakw, dnes Zámek), postavil nový kamenný hrad. Tento hrad se vzpomíná v donacního listině krále Karla Roberta z roku 1315. Hrad patřil až do roku 1491 Synakovým potomkům. Avšak mezitím několikrát kvůli vnitřním neklidem o panství přišli. Někteří šlechtici ze Sebeş se vzepřeli králi Zikmundovi a ten jim majetky zabavil. Později, v r.1401, jim díky jistému Šimonovi, který se zúčastnil hrdinského boje s Osmany při Nikopolis, byly majetky vráceny.
Po smrti krále Matyáše tentokrát páni ze Sebeş podpořily panovníka Jana Albrechta, jehož vojáci obsadili Prešov. Nový uherský král Vladislav II. Jagellonský však vzápětí v r.1491 daroval na krátkou dobu hrad městu Košice. Už zanedlouho se však hrad vrátil do rukou původním majitelům. Majitelé hradu ale neměli dobré vztahy se sousedním městem Prešov, protože nemohly shodnout na hranicích katastru. Spor se v roce 1475 dostal až před soud, ale ani ten ho nevyřešil.
Majitel hradu František Šebeš chtěl spor vyřešit dohodou, ale prešovský drábové využili dvojvládí po moháčskej bitvě a přes snahu o dohodu v r.1528 hrad dobyli jménem města Prešov. Hrad tehdy ještě nezanikl, ale po opětovném dobytí okolo r.1537 dal rychtář hradního pána Sebesiho a kastelána Gerakiho oběsit na hradní bránu. Některé zdroje uvádějí. že hrad zanikl právě tehdy, ale nejpozději při potyčkách v r.1550, když ho obyvatelé Prešova vypálili. Jisté je, že už na začátku 17.století se hrad vzpomíná jako ruina.
V roce 2012 byly zahájeny práce na obnově hradu. Archeologickému průzkumu předcházelo náročné odstraňování náletových dřevin. Zachovaly se pouze zbytky kamenných zdí.
Pověst o hradu
Prešovský rychtář FONTANUS a jeho radní páni přicházeli na kočárech nahoru dolinou Šebestovky na hrad Šebeš. Hradní pán František je pozval, aby se v míru dohodli na hranicích katastru. Pro tento spor se odehrálo mnoho hádek mezi Prešovem a Sebeş. Vítali je s otevřenými branami i plnými hodů stoly. Hosté právě vcházeli do brány, když se z lesa ozval křik. Na nádvoří hradu vtrhli davy ozbrojených Prešovčanov. Vše, co bylo přichystané na pohoštění k urovnání rozporů, Prešovčania pojedli, popili, sklady i sklepy vyprázdnili a nakonec spoutaného hostitele Františka spolu s kastelánem oběsili na hradní bráně. V době, kdy císař rychtáři vyčítal tento čin, Šebeš už byl vypálen a jeho páni mrtví. Zda byl prešovský rychtář dohodnut se svým lidem, že takto přelstít a potrestají Šebeš za spory o hranice, nebo zda samotným Prešovčanom došla trpělivost a vzali spravedlnost do svých rukou, už není důležité. Zůstal po nich jen kámen na kameni. A kdybyste z lesa slyšeli křik, nelekněte se. To je jen ozvěna rozhněvaných Prešovčanov.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
