Nitranský samosprávný kraj

Všeobecné informace o kraji

Poloha

Nitranský samosprávný kraj o rozloze 6343 km² leží na jihozápadě Slovenska. Převážně rovinatá krajina přerušovaná pahorkatinami a řekami patří k nejteplejším a nejúrodnějším oblastem Slovenska s vysokým zemědělským významem, disponuje bohatými zásobami podzemní vody a termálními prameny. Severní část kraje lemují pohoří Tríbeč, Štiavnické vrchy, Pohronský Inovec, centrální a jižní část zabírá Podunajská nížina s největším říčním ostrovem Evropy - Žitným ostrovem (chráněná vodohospodářská oblast - říční sedimenty ukrývají podle odhadů až 10 mld.).

Historie

První stopy osídlení pocházejí z doby neolitu - zbytky sídlišť lengyelské kultury na nížinách (Svodín, Nitranský Hrádek). Keltské osídlení během mladší doby železné (4.–1. st. př. nl) pokrývalo území podél Dunaje a na dolních tocích řek Ipel, Hron, Žitava a Nitra. Později na území pronikli Římané, kteří u Dunaje vytyčili hranice svého území (Limes Romanus).

Začátkem 9. století vznikl nadkmenový útvar Nitranské (Pribinovo) knížectví s centrem v Nitře – během panování pohanského knížete Pribinu v roce 830 zde byl vysvěcen první křesťanský kostel střední a východní Evropy. Archeologický výzkum na hradišti Valy u Bojné potvrzuje přítomnost bojové družiny, hradiště bylo pravděpodobně významným centrem Nitranského knížectví (nalezly se zde unikátní památky z dob úsvitu národních dějin Slováků a jejich christianizace – nálezy zvonů a pozlacených plaket, zbytků plaket). Násilným připojením Nitranského knížectví k Moravskému knížectví vznikla Velkomoravská říše – první historický státní útvar na našem území.

Příchod dvou mnichů - Cyrila a Metoděje ze Soluně v roce 863 odstartoval kulturně-náboženskou revoluci. Cílem jejich mise bylo rozšíření křesťanské víry na Velké Moravě, jejich jména jsou spojena is vytvořením hlaholice (první písmo Slovanů, ze kterého se později vyvinula cyrilice a azbuka), v tomto období byl založen nejstarší klášter a první biskupství na Slovensku.

Pádem Velkomoravské říše se území přičlenilo k Uhersku na následující tisíciletí (1001–1918), město Nitra si zachovalo významnou pozici na pohraničí. V roce 1248 získalo statut svobodného královského města, což přispělo k rozvoji regionu. Nejvýznamnějšími středověkými sídly byly Komárno (obchodní a kulturní centrum, základna královské flotily na Dunaji), Starý Tekov a Levice (centrum Tekovské župy), Štúrovo, Šahy, tržní místa Komjatice, Vráble, Dvory nad Žitavou, Nesvady, Turovské Sokolce.

Největší hospodářský rozvoj se nastartoval od 18. století, stavební boom provázelo zřízení významných hospodářských a kulturních institucí. V současnosti patří území Nitranského samosprávného kraje k významným zemědělským, ekonomickým a kulturním regionům Slovenska s nevšedními historickými památkami a výbornými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu.

Historické, kulturní a sakrální památky

Kelemantia (Iža) – expozice zbytků římského kamenného kastela postaveného ve 2. století nl

Historické centrum Nitry - Nitranský hrad - komplex z 11. století tvoří pevnostní systém, Biskupský palác (sídlo biskupského úřadu), hospodářské budovy, Katedrála sv. Emeráma, Vazulova věž a kasematy. Kromě venkovních areálů, katedrály a Diecézního muzea komplex je zatím veřejnosti nepřístupný.

K městské památkové rezervaci patří románský Kostel sv. Štěpána z 12. století, barokní Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Kalvárii, Kostel sv. Michala na Vršku (z roku 1739), neorománský komplex - Klášter a Kostel milosrdných sester sv. Vincenta Pavlánského, barokní sousoší Mariánský morový sloup z 18. století, Župní dům se secesní přestavbou, Kluchův palác se sochou Atlanta (lidově nazývaný Gambrinus – podle legendy postava silného kováře, který vyháněl z města Turků, dnes splňuje pošeptaná tajná přání klášter, neorenesanční budova Ponitranského muzea, synagoga postavená v letech 1910–11 v maursko – byzantském slohu.

Pevnostní systém a historické centrum Komárna – největší pevnostní systém střední Evropy stavěný od 16. do 19. století a historické centrum města, které tvoří budovy neorenesanční Městské radnice (1875), náměstí se sochou generála Klapky (1896), neogotický Důstojnický pavilon (18) , socha Svaté trojice (1715), barokní Kostel sv. Ondřeje (1738), Zichyho palác ze 17. století, klasicistní Kostel sv. Rozálie z 19. století, pravoslavný kostel (1754), budova synagogy (1896), budova Podunajského muzea. Několik historických budov bylo přestavěno po ničivém zemětřesení, které postihlo město v roce 1763.

Levický hrad ze 13. století s přístavbami (Dobóův zámeček, Kapitánský dům) je dnes sídlem Tekovského muzea.

Zříceniny - Hrad Gýmeš (Jelenec) - zřícenina hradu ze 13. století na jižním svahu pohoří Tribeč, Topolčianský hrad (Podhradí) - ruiny gotického hradu ze 13. století, v současnosti je zpřístupněna expozice ve věži hradu, Hrad Oponice 13. století, připravuje se zpřístupnění věže „Teřeš“ s hradní expozicí, Hrušovský hrad (Hostie) – pozůstatky gotického hradu ze 13. století, dnes poskytuje prostor pro pořádání středověkých slavností.

Zámečky s ubytovací funkcí - zachovalé zámky a zámečky, které dnes slouží jako luxusní hotely. Zámeček Mojmírovce - barokně - klasicistní budova z 18. století uprostřed chráněného lesoparku se vzácnými cizokrajnými dřevinami, Chateau Béla (Belá) - romantický barokní zámeček s dobovým zařízením z roku 1732, Myslivecký zámeček (Palárikovo) známý salát (Palárikovo) , Park Hotel Tartuf (Beladice – Pustý Chotár) – barokní zámeček z počátku 19. století přestavěný v neoklasicistním slohu, v areálu hotelového parku se nachází unikátní, volně přístupná Přírodní galerie umělecké keramiky,

Zámek Topoľčianky – národní kulturní památka, v letech 1923–1951 sloužil jako letní sídlo prezidentů ČSR, v současnosti funguje jako hotel a muzeum zbraní a dobového nábytku s historickou knihovnou (nedaleko od zámečku se nachází i slavný Národní hřebčín).

Sakrální památky - Kostel sv. Juraje (Kostolany pod Tríbečem) - nejstarší zachovalý římskokatolický kostel Slovenska (11. století), pyšní se zachovalými románskými freskami. K nejstarším sakrálním památkám regionu patří románský Kostel sv. Michala Archanděla (Drážovce), předrománská rotunda v Nitranské Blatnici, románský kostel v Kalinčiakově, románské stavby v Bíni a bazilika v Diakovcích.

Technické památky

Vodní mlýn a dřevěný most v Kolárově v krásném přírodním prostředí u řeky Váh, přes kterou vede nejdelší dřevěný říční most Evropy o délce 86m. V areálu se nachází také expozice lidové kultury a informační systém ekosystému lužního lesa.

Vodní mlýn v Bohunicích – mlýnská usedlost u potoka Sikenička s expozicí lidové kultury.

Parní přečerpávací stanice (Virt) - pochází z roku 1897, nachází se mezi obcemi Virt a Patince.

Hurbanovská hvězdárna – nejstarší observatoř střední Evropy (založena v roce 1871)

Lidová architektura

Skalní obydlí (Brhlovce) - památkovou rezervaci lidové architektury tvoří obydlí vytesané do sopečného tufu v 16.-17. století během tureckých nájezdů.

Další příklad expozice lidové kultury a architektury se nachází v obci Martovce hliněný dům z roku 1871 prezentuje typický způsob bydlení z přelomu 19. a 20. století.

Moderní architektura

Nádvoří Evropy (Komárno) – unikátní projekt architektonického komplexu, nové jádro v centru města, které se skládá ze staveb původní, typické architektury 45 evropských zemí a regionů.