Stanišovská jeskyně patří mezi nejstarší známé jeskyně Liptova i na Slovensku. Vchod do jeskyně byl znám už od nepaměti. Poprvé byla přezkoumána a zaměřena J. Bucholtzem ml. v roce 1720, popsal ji však Matej Bel v roce 1723. Další prostory objevili v letech 1922 až 1950 dobrovolní jeskyňáři z Liptovského Mikuláše a jeho okolí. Výzkumné práce a další významné objevy v tomto jeskynním systému pokračují iv současném období.
Jeskyně vznikla erozní a korozní činností podzemního toku Štiavnice za spoluúčasti činnosti vod z atmosférických srážek a procesů oddrobování a řícení zvětralého materiálu, po tektonických puklinách SJ a JV-SZ směrů a mezivrstevných plochách, v pleistocénu a holocénu. Generální směr jeskyně je SJ. Jeskyně měla v minulosti bohatou sintrovou výzdobu, která je v současnosti značně zničena, zejména v jejích snadno přístupných částech.
V jeskyni jsou známé dvě vývojové úrovně. Spodní se nachází přibližně 25 m nad tokem Štiavnice. Teplota v jeskyni se pohybuje od 6,4 °C do 7,0 °C. Vlhkost dosahuje 95%.
Spodní úroveň, kterou z historických důvodů uvedených v literatuře můžeme uvádět jako spodní patro, představuje nejdelší chodbu v jeskyni. Jedná se o horizontální chodbu s nepravidelným profilem, jejíž dno je pokryto sutinou složenou z ostrohranných úlomků, pocházejících z matečného horninového substrátu. Tento je tvořen střednotřásovými vápenci gutensteinského typu patřících k bělovážské sérii chočského příkrovu, ve kterých se vyvinul celý jeskynní systém Stanišovské jeskyně. V jiných částech této chodby jsou na dně vytvořeny sintrové kaskády a jezírka.
V horním patře se jeskynní výplň nachází v rozmanitých formách a tvarech, které jsou bohatě zastoupeny, zejména hůlkovité stalagmity, v části pojmenované Klenotnice. Stanišovská jeskyně je spolu se sousední Malou Stanišovskou jeskyní nejvýznamnějším zimovištěm netopýrů v Jánské dolině. Vyskytuje se zde 7 druhů. Nejpočetnější skupinu tvoří netopýr obecný (Myotis myotis). V okolí jeskynního vchodu byl zjištěn výskyt žižávky jeskynní (Mesoniscus graniger), troglofilního suchozemského korýše ze skupiny stejnonožek (Isopoda). Přímo v jeskyni žijí jeskynní chvostoskoky Pseudosinella paclti, Arrhopalites pygmaeus a mnohonožka Allorhiscosoma sphinx. Ve Stanišovské jeskyni byly nalezeny i paleontologické nálezy, konkrétně kosti jeskynního medvěda a také archeologický výzkum potvrdil stopy po jejím středověkém osídlení.
Nadmořská výška: 757 m
032 03 Liptovský Ján
Liptovský Ján
Na naší webové stránce používáme pro zlepšení našich služeb soubory cookies.
Pro pokračování prosím potvrďte dodatečné povolení.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
