První písemnou zprávu o obci Bajany známe v listině z roku 1361 ohledně zabírání vesnice Vysoká, jejíž majetek sousedil s katastru Bojan. Z obsahu listiny vyplývá, že tamní sídliště existovalo již před rokem 1361 a patřily k němu územní majetky v ustáleném rozsahu. Vyvinuta obec, která patřila panství hradu Nevický - Užhorod, se zmiňuje v roce 1370.
Obec Bajany leží ve východní části Východoslovenské nížiny na nánosové vale při levém břehu řeky Uh v nadmořské výšce kolem 107 m. Sousedí s obcemi Lekárovce, Pavlovce nad Uhom, Vysoká nad Uhom a Maťovské Vojkovce. Do poloviny 20. století měla obec trvalý název Bajánháza, Bajánház, od té doby Bajany.
Původ vesnice lze zjistit jazykovědným výkladem názvu Bajánháza, který se používal v úředním maďarském prostředí od 14. století. Část - Haza svědčí, že šlo o zemanská osadu, přičemž jméno Bajan, zda Bojan dosvědčuje, že zeman byl slovenského původu. Doslovný překlad názvu vesnice může být Bajan domů.
Vznik osady zeman Bojana předpokládáme v 13., případně v první polovině 14. století. Vznikla na majetku starších Mirkoviec. Nepochybně to dosvědčuje její ojedinělý název z roku 1439, složený z názvu ve smyslu Malé Mirkovce v přidružené vztahu s názvem Bojan. Vesnice a přilehlý územní majetek patřil v 14. a 16. století zemanem, kteří tam bydleli a název vesnice používali v přídomku.
V 14. století na území naší vesnice zajisté hospodařili i sedlácké domácnosti, které později zchudli nebo se odstěhovali. V 15. a 16. století zde už sedláků nebylo. Pozemky zabrali zemané a při jejich obhospodařování jim pomáhali místní Chalupník. V r. 1599 stálo v sídlišti 4 až 5 obývaných poddanských / Želiarska / domů a pravděpodobně i jedna - dvě kurie zemanů.
Na přelomu 16. a 17. století byla Bajanhaza malou vesnicí s chudým poddanským a zemanským obyvatelstvem. Zemané zde bydleli i v 17. a 18. století. Pozoruhodné je, že v roce 1715 zde hospodařilo 8 selských domácností, avšak v roce 1720 v osadě nebyla žádná poddanská domácnost. V roce 1828 bylo v obci 59 domů a 424 obyvatel.
V 19. století vlastnili zdejší majetky KOROSKÉNYIOVCI a Berzeviczyovcov. Majitelem pozemků od nynějšího čísla domu 26 po číslo domu 31 byl zeman Koroskényi, který vlastnil dva hony v našem katastru a zabýval se zemědělstvím a chovem skotu.
Z tohoto období se až do dnešních dob zachoval zámeček, který patřil rodině Berzeviczyovcov. Dnes je majetkem rodiny Ujlakiovcov. Na dvoře zámku, jako němý svědek dob minulých, roste 110 - letá lípa, která je zákonem chráněna. Na pozemku zámku býval před Berzeviczyovcov zeman Tabódy Pál, původní majitel usedlosti. Můžeme zmínit i jména dalších zemany, vlastnících majetky v našem katastru:
Košut Tamáš, Orosová Rozália, Bernát zigmond, dance Ištván, Felfoldy Daniel. Vlastníky půdy byly ze sedláků pouze Pihulič Gyorgy a Hudák Jan, obyvatelé obce Bajany. Později sídlištních oživili vesnici noví usedlíci a nepochybně z iniciativy zemany postavili dřevěný kalvínský kostel. Tehdy už byla Bajanhaza maďarskou vesnicí s maďarským i rusínského názvem.
Tehdejší obyvatelé se zabývali hlavně zemědělstvím a tkalcovství. I na pečetidlo ze začátku 19. století je ve středu pečetního pole vyrytý po pažitu kráčející kůň. Tento symbol nepřímo a přece mnohovravne poukazuje na místní zemědělství. Obec jím vyjadřuje, že na zemědělské práce využívá koně a ne běžnější dobytek.
Za I. ČSR se zaměstnání obyvatel nezměnilo. V letech 1939 - 1944 byla obec připojena k Maďarsku.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy