To je velmi důležitý poznatek, protože vlastní vývin obce se bude dát, v budoucnosti sledovat zejména v rodových archivech majitelů obce. Virt se samostatně vyvíjel do poloviny 19. století - do splynutí s Radvaň nad Dunajem. V r. 1938-1945 patřil Maďarsku.
Od r. 1990 je opět samostatnou obcí. Virt patřil hradu Důl pouze do r. 1264. Původní vlastník obce Sefrid v zmíněném roce se souhlasem panovníka prodal svou část - čtyři poplužia země - ve Virt Arcidiecéze ostřihomská, konkrétně arcibiskupovi Filipovi. V této souvislosti je velmi zajímavá poznámka v Slovenské vlastivědném slovníku.
Kromě prodané části arcibiskupství ve Virt zmiňuje "hradní část obce", která r. 1268 připadla hradu Komárno a Vértyovcorn (do r. 1598). Tento údaj je pozoruhodný v souvislosti s názvem obce. Prof. P. Zigo, který zkoumal motivaci místního názvu Virt dospěl k závěru, že pojmenování obce je maďarského původu "virrast", což znamená "bdít", "nespat", případně ve slově "vértelek", což znamená vrchol, temeno, štít. Prof. Zigo předpokládá, že při pojmenování osady Virt šlo o název, jehož motivací je poloha obce na místě, které se nacházelo na odkrytém prietranstve, o místo pozorování. Bližší neosvětlená poznámka ve vlastivědném slovníku o hradní části jistě není náhodná. Zdá se, že jakási pevnost zde v 13. století přece jen existovala. Věnujme se však dalším, velmi konkrétním historickým údajům, které nám nejpodrobněji informuje monografie o Komárňanská župě, která vyšla v rámci milenárnych oslav Uherska. Zmiňovaní Vértyovci jsou jistě domácí šlechta, která své jméno převzala od názvu osady Virt. Víme o nich, že r, 1598 vymřeli po meči, a tak se dalšími majiteli obce staly Bélyovci.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy