Výstavba tohoto hradu začala pravděpodobně po tatarském vpádu, i když pamětní tabule datuje vznik hradu už do roku 1237. Nejstarší písemné zmínky o hradu se datují do let 1278 a 1290. V písemné zmínce z roku 1285 je zmíněn majitel ai předpokládaný stavebník hradu Peter Forró. Po jeho smrti sídlo získali synové Kazimíra z bíňskej větve Huntovcov-Poznanovců. Ale už v roce 1290 ho dobyli zpět Petrovi sourozenci, zakladatelé rodu Balašovci.
Výstavba tohoto hradu začala pravděpodobně po tatarském vpádu, i když pamětní tabule datuje vznik hradu už do roku 1237. Nejstarší písemné zmínky o hradu se datují do let 1278 a 1290. V písemné zmínce z roku 1285 je zmíněn majitel ai předpokládaný stavebník hradu Peter Forró. Po jeho smrti sídlo získali synové Kazimíra z bíňskej větve Huntovcov-Poznanovců. Ale už v roce 1290 ho dobyli zpět Petrovi sourozenci, zakladatelé rodu Balašovci.
Jejich držení hradu přerušil Matúš Čák Trenčianský, ale po jeho smrti se vrátil do jejich moci. Hrad byl celá staletí majetkem šlechtické rodiny Balašovci (starší Balassovcov), kteří ho vlastnili až do 19. století.
Vzezření hradu byl několikrát změněn v důsledku mnoha rekonstrukcí a přestaveb. První výraznější oprava hradu se konala v letech 1609 až 1612, kdy získal renesanční vzhled. Důvodem bylo to, že v roce 1576 (některé prameny uvádějí rok 1575) hrad obsadili Turci, kteří ho opustili až v roce 1593, přičemž hrad zničili. Při této rekonstrukci hradu vznikly i dělostřelecké plošiny. V době stavovských povstání na počátku 17. století se hradní majitel Žigmund Balaša ucházel o funkci sedmihradského knížete a za tímto účelem se neváhal spojit is Turky. Proto hrad v roce 1616 dobylo královské vojsko a Žigmund byl uvězněn. V rámci bezohledného vpádu byl hrad znovu napaden Turky v roce 1659. V roce 1683 hrad dobývali povstalecké vojsko Imricha Tököliho a hrad byl značně poškozen. Toto poškození už majitelé obnovována.
V první polovině 18. století postavil tehdejší majitel Gabriel Balaša na starších zničených základech rozsáhlý barokní zámeček, který však byl postaven pouze na dolním nádvoří hradu; horní část hradu se obnovy nedočkala a tyto prostory se využily jako zahrada, která také patří mezi národní kulturní památky. K zámku byla později přistavena i kaple svaté Anny.
V 19. a 20. století hrad několikrát změnil majitele; v roce 1813 hrad od rodu Balašovci získal župan Forgáč z Gýmeš a Haliče, po něm se majitelem hradu stal hrabě Károly. Poslední soukromou majitelkou byla Károlyho dcera Gabriela Almášiová, která ho však v roce 1923 prodala státu, který je jeho vlastníkem až do současnosti. Od roku 1991 je v hradě Muzeum bábkarských kultur a hraček Slovenského národního muzea.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
