Historie
Domica poskytla krátkodobý útulek nejstarším neolitickým obyvatelům východního Slovenska, kteří byli tvůrci kultury s východní lineární keramikou - její lokální odnože, tzv. gemerské lineární keramiky. Osídlena však byla zejména neolitickými lidmi s bukovohorskou kulturou. Později původní vchod do podzemí uzavřela sutina a jeskyně se stala nedostupnou.
Jeskyně Stará Domica byla dávno známá. V roce 1926 z jejího dna J. Majko pronikl propastí do rozsáhlých podzemních prostor Domice, ve kterých se našlo množství různých archeologických nálezů. Na více místech se zjistily kolové jámy obytných objektů a ohniska. Množství zrekonstruovaných nádob ze střepů, jakož i terasovitě odkopaný svah jemné hlíny na břehu Styxu se stopami otisků kamenných nástrojů svědčí o výrobě keramiky. Hladidla, šídla, šípy, hřeben, prsten, ozdobená válcovitá obroučka a udice reprezentují vrchol neolitického opracování kostí. Zachovaly se i závěsky z mušlí a zvířecích zubů. Z kamenných nástrojů jsou zastoupeny hlazené sekyrky, klíny a mlat s provrtaným otvorem i štípané kamenné nástroje – nože a škrábadla. Důkazem výroby tkanin je nález otisku hrubé tkaniny v hlíně, hliněné přesleny i zlomek kuželovitého tkalcovského závaží. Zadní části jeskyně byly pravděpodobně posvátnými a kultovními místy, kde se zachovaly kresby uhlem. Domica je jedním z nejvýznamnějších nalezišť bukovohorské kultury na Slovensku.
Klub československých turistů v roce 1930 vyrazil dolní vchod a v roce 1932 jeskyni zpřístupnil včetně elektrického osvětlení a přehrazení Styxu na podzemní plavbu. Zpřístupněné části jeskyně měří 1315 m, z toho plavba 140 m.
Jeskyní přetékají pouze občasné podzemní vodní toky. V době intenzivních bouří byla v minulosti několikrát katastrofálně zaplavena. Proto v jejím okolí je třeba usměrňovat zemědělskou činnost, aby se zabránilo urychlenému odtoku vody a erozi půdy.
Nejzápadnější část jeskynního systému, nedaleko okrajových ponorových závrtů, tvoří jeskyně Čertova díra. Od vchodu podzemní prostory klesají k podzemnímu řečišti Styxu. Ze sintrové výplně upoutají zejména hůlkové stalagmity. Snadno přístupné vstupní části jeskyně jsou známé odedávna. L. Bartolomeides psal o jeskyni již v roce 1801. Předpokládané spojení Domice s Čertovou dírou uskutečnil J. Majko v roce 1929.
Vytvořena je v druhohorních střednotřásových světlých wettersteinských vápencích silického příkrovu podél tektonických poruch korozní a erozní činností podzemních toků Styxu, Domického potoka a menších přítoků, které odvádějí zejména vody stékající z nekrasové části povodí jesky. Dominují horizontální oválné chodby se stropními koryty. Chodby jsou místy zvětšeny do dómů a síní. Chodba Styxu nabývá charakter podzemního kaňonu s meandry. Tři vývojové úrovně jsou v relativním přenížení 8 až 12m. Nejnižší úroveň je zanesena štěrkem a hlínou.
Domica je propojena s jeskyní Čertova díra – spolu dosahují délky 5368m. Tvoří jednotný genetický celek s jeskyní Baradla v Maďarské republice v celkové délce asi 25 km, ze kterého necelá 1/4 je na území Slovenské republiky.
Z bohaté sintrové výplně jsou pro jeskyni Domica typické zejména štíty a bubny, kaskádová jezírka (Římské lázně, Plitvická jezírka), cibulovité stalaktity a pagodovité stalagmity. Teplota vzduchu v jeskyni je 10,2 až 11,4 °C, relativní vlhkost 95 až 98 %.
V Suché chodbě se vykopaly kosti jeskynního medvěda (Ursus spelaeus). V jeskyních Domica a Čertova díra se dosud zjistilo 16 druhů netopýrů. Dominantní je podkovář jižní (Rhinolophus euryale), který vytváří 1000 až 2000 člennou kolonii, jedinou svého druhu na Slovensku. Na některých místech jsou tlusté vrstvy netopýřího trusu – guana. Jeho chemickým působením na sintrové útvary vznikly guanové hrnce. Z drobných bezobratlých bylo zjištěno 44 druhů chvostoskoků (nejvýznamnější z nich je endemit Arrhopalites slovacicus), vzácná šťůrovka Eukoenenia spelaea, mnohonožka rodu Typhloiulus sp., korýš Niphargus tatrensis a mnohé další druhy suchozemské.
Rožňava
Jaskyňa Domica, 049 55 Dlhá Ves
Dlhá Ves
Na naší webové stránce používáme pro zlepšení našich služeb soubory cookies.
Pro pokračování prosím potvrďte dodatečné povolení.