CZ CZ
0 hodnocení
UNESCO
Domica je nejznámější a nejdelší jeskyní Národního parku Slovenský kras. Kromě významných geomorfologických hodnot pozornost poutá zejména vzácnými archeologickými nálezy, bohatým výskytem sintrových štítů a bubnů, jakož i četným druhovým zastoupením netopýrů. V rámci jeskyní Slovenského a Aggtelekského krasu je zařazena do světového přírodního dědictví.

Domice

Domica je nejznámější a nejdelší jeskyní Národního parku Slovenský kras. Kromě významných geomorfologických hodnot pozornost poutá zejména vzácnými archeologickými nálezy, bohatým výskytem sintrových štítů a bubnů, jakož i četným druhovým zastoupením netopýrů. V rámci jeskyní Slovenského a Aggtelekského krasu je zařazena do světového přírodního dědictví.

Historie

Domica poskytla krátkodobý útulek nejstarším neolitickým obyvatelům východního Slovenska, kteří byli tvůrci kultury s východní lineární keramikou - její lokální odnože, tzv. gemerské lineární keramiky. Osídlena však byla zejména neolitickými lidmi s bukovohorskou kulturou. Později původní vchod do podzemí uzavřela sutina a jeskyně se stala nedostupnou.

Jeskyně Stará Domica byla dávno známá. V roce 1926 z jejího dna J. Majko pronikl propastí do rozsáhlých podzemních prostor Domice, ve kterých se našlo množství různých archeologických nálezů. Na více místech se zjistily kolové jámy obytných objektů a ohniska. Množství zrekonstruovaných nádob ze střepů, jakož i terasovitě odkopaný svah jemné hlíny na břehu Styxu se stopami otisků kamenných nástrojů svědčí o výrobě keramiky. Hladidla, šídla, šípy, hřeben, prsten, ozdobená válcovitá obroučka a udice reprezentují vrchol neolitického opracování kostí. Zachovaly se i závěsky z mušlí a zvířecích zubů. Z kamenných nástrojů jsou zastoupeny hlazené sekyrky, klíny a mlat s provrtaným otvorem i štípané kamenné nástroje – nože a škrábadla. Důkazem výroby tkanin je nález otisku hrubé tkaniny v hlíně, hliněné přesleny i zlomek kuželovitého tkalcovského závaží. Zadní části jeskyně byly pravděpodobně posvátnými a kultovními místy, kde se zachovaly kresby uhlem. Domica je jedním z nejvýznamnějších nalezišť bukovohorské kultury na Slovensku.

Klub československých turistů v roce 1930 vyrazil dolní vchod a v roce 1932 jeskyni zpřístupnil včetně elektrického osvětlení a přehrazení Styxu na podzemní plavbu. Zpřístupněné části jeskyně měří 1315 m, z toho plavba 140 m.

Jeskyní přetékají pouze občasné podzemní vodní toky. V době intenzivních bouří byla v minulosti několikrát katastrofálně zaplavena. Proto v jejím okolí je třeba usměrňovat zemědělskou činnost, aby se zabránilo urychlenému odtoku vody a erozi půdy.

Nejzápadnější část jeskynního systému, nedaleko okrajových ponorových závrtů, tvoří jeskyně Čertova díra. Od vchodu podzemní prostory klesají k podzemnímu řečišti Styxu. Ze sintrové výplně upoutají zejména hůlkové stalagmity. Snadno přístupné vstupní části jeskyně jsou známé odedávna. L. Bartolomeides psal o jeskyni již v roce 1801. Předpokládané spojení Domice s Čertovou dírou uskutečnil J. Majko v roce 1929.

Zdroj: Správa slovenských jaskýň (3.12.2023)

Vytvořena je v druhohorních střednotřásových světlých wettersteinských vápencích silického příkrovu podél tektonických poruch korozní a erozní činností podzemních toků Styxu, Domického potoka a menších přítoků, které odvádějí zejména vody stékající z nekrasové části povodí jesky. Dominují horizontální oválné chodby se stropními koryty. Chodby jsou místy zvětšeny do dómů a síní. Chodba Styxu nabývá charakter podzemního kaňonu s meandry. Tři vývojové úrovně jsou v relativním přenížení 8 až 12m. Nejnižší úroveň je zanesena štěrkem a hlínou.

Domica je propojena s jeskyní Čertova díra – spolu dosahují délky 5368m. Tvoří jednotný genetický celek s jeskyní Baradla v Maďarské republice v celkové délce asi 25 km, ze kterého necelá 1/4 je na území Slovenské republiky.

Z bohaté sintrové výplně jsou pro jeskyni Domica typické zejména štíty a bubny, kaskádová jezírka (Římské lázně, Plitvická jezírka), cibulovité stalaktity a pagodovité stalagmity. Teplota vzduchu v jeskyni je 10,2 až 11,4 °C, relativní vlhkost 95 až 98 %.

V Suché chodbě se vykopaly kosti jeskynního medvěda (Ursus spelaeus). V jeskyních Domica a Čertova díra se dosud zjistilo 16 druhů netopýrů. Dominantní je podkovář jižní (Rhinolophus euryale), který vytváří 1000 až 2000 člennou kolonii, jedinou svého druhu na Slovensku. Na některých místech jsou tlusté vrstvy netopýřího trusu – guana. Jeho chemickým působením na sintrové útvary vznikly guanové hrnce. Z drobných bezobratlých bylo zjištěno 44 druhů chvostoskoků (nejvýznamnější z nich je endemit Arrhopalites slovacicus), vzácná šťůrovka Eukoenenia spelaea, mnohonožka rodu Typhloiulus sp., korýš Niphargus tatrensis a mnohé další druhy suchozemské.

Zdroj: Správa slovenských jaskýň (3.12.2023)

Doplňující informace

Možnosti dopravy: Bicyklem, Autem, Autobusem
Možnosti parkování: V objektu

Akceptované platby: Hotovost, Platba kartou
Domluvíte se: Slovensky, Česky, Maďarsky, Anglicky, Německy

Vhodné pro: Děti, Rodiny s dětmi, Seniory, Mládež, Dospělé
Sezóna: Jar, Léto, Podzim
Aktualizováno dne: 22.4.2024

Otevírací doba

Počasí

duben - listopad
uterý - neděle:
09:30 - 14:00


Kontakt

Telefon: 0587882010
E-mail: domica@ssj.sk
Webová stránka: ssj.sk/sk/jaskyna/7-domica
Domice
Rožňava
Jaskyňa Domica, 049 55 Dlhá Ves
Dlhá Ves
Kraj: Košický
Okres: Rožňava
Region: Gemer
 48.477727559022, 20.469360126283

Rožňava
Jaskyňa Domica, 049 55 Dlhá Ves
Dlhá Ves

Zobrazit kontakt

tipy na zážitek v okolí Události