Skalnatý hřeben na východním výběžku Súľovských vrchoviny si v poslední čtvrtině 13. století za stavební parcelu vybral pravděpodobně někdo z rodu Balašovci. Na nejvyšší části skaliska postavili čtyřpodlažní věž čtvercového půdorysu. Severovýchodně od věže se táhla hradba. Původní dispozici doplňoval menší palác.
Skalnatý hřeben na východním výběžku Súľovských vrchoviny si v poslední čtvrtině 13. století za stavební parcelu vybral pravděpodobně někdo z rodu Balašovci. Na nejvyšší části skaliska postavili čtyřpodlažní věž čtvercového půdorysu. Severovýchodně od věže se táhla hradba. Původní dispozici doplňoval menší palác.
Pravděpodobně po smrti Sandziwoja prošla Lietava spolu s okolními hrady do rukou jeho vnuka Stibor ml. ze Stiboríc, který ji přenechal jako sídlo Mikulášovi Szarlejskému, svému bratranci. Mikuláš Szarlejský se jako jediný žijící mužský příslušník rodu Stibor snažil získat celé dědictví po smrti Stibor ml. ze Stiboríc pro sebe, avšak ho křivě obvinili z nevěrnosti vůči králi. S pomocí Donini ze SKRZYNIA, příbuzného Mikulášovy matky, a posledním správcem hradu Rajec před jeho zánikem, si Mikuláš vojensky udržel i hrad Lietava. Mikuláš se v roce 1437 stáhl do Polského království a hrad Lietava si vojenskou silou udržel Donini, který se stal kapitánem Lietavy a trvale zde sídlil. V tomto období se pravděpodobně hrad rozšiřuje severovýchodním směrem.
Dalším známým panem Lietavy se v roce 1474 stal Pavel Kiniži, který rychle přistoupil k mohutné přestavbě pevnosti. Jihozápadním směrem od hlavní věže postavil palác zakončený stavbou velké obytné věže. Na jejím nároží se zachoval Kinižiho erb. Nový vstup do hradu ústil do čtyřhranné průjezdové věže, na severozápadní straně napojené do obvodové hradby. Severní nádvoří bylo zpevněné válcovou baštou. Zde se hradba v pravém úhlu zalomila na východ, kde byla ukončena velkou čtyřpodlažní podkovovitou věží. V první polovině 16. století se na Lietave usadil Mikuláš Kostka. Rozehnal královské vojsko, které mu mělo hrad odebrat a později nechal v městečku Rajec holi královského pověřence tak, že ubohý Ján Lukáč ranám podlehl. Kostka se do dějin hradu vepsal také stavební činností. Vybudoval novou bránu proražením severní obvodové hradby a postavil také velký rondel na východní straně hradu.
Další pan František Thurzo (od roku 1558) dal hrad renesančně přestavět. Fragmenty této přestavby zdobí hrad dodnes, například obloukové atiky nebo zbytky sgrafitovou výzdoby. Během jeho vlastnictví byl na hradě vybudován poslední hradební okruh. Otevírala ho nová věžová brána, dále se táhla hradba na sever. Při válcové věži vznikla další brána - nazývaná Orlová. Františkův syn, palatín Juraj Thurzo, pokračoval v zvelebování panství, i hradu ale po jeho smrti se pozvolna začíná zkáza hradu. Od poloviny 18. století je hrad opuštěn a za 250 let chátrání se památka dostala do havarijního technického stavu.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
