Obec Malé Kozmálovce

Při výkopových pracích roce 1938 byl objeven hrob pocházející z dob Velkomoravské říše, v němž se našel železný dvousečný Karolinska meč, dvě ostruhy a hrncovitá nádoba. Na vyvýšenině mezi obcí a Tlmače při těžbě písku se roku 1943 našlo pohřebiště z 9.-10. století. Byly zde 3 kosterní hroby, v nich nádoby a železná kopí.
První písemná zmínka o nerozdělené obci je z roku 1332, kdy Andreas de kosmu před zemským soudcem protestuje listinou svätobeňadického konventu, že jeho dvou sluhů přicházejících ze Sedmihradska v Kocsi ORAB Tomáš Biri a tím způsobil škodu 25 marek. Později obec přechází do majetku hradního panství Levice. Panství bylo v rukou krále a spravovali ho kasteláni.

Obec během svého historického vývoje patřila více vlastníkem (Ladislav de Saro, Peter Cseh Lévai, Forgáchovců) a byla okupována Turky. Turecké hordy Malé Kozmálovce vícekrát vyrabovali (např. Roku 1618), neboť ležely na důležité cestě báňských měst Horních Uher a navíc lákadlem byli i poklady opatství v Hronském Svatém Beňadiku. Po dobytí pevnosti Nové Zámky si obyvatelé obce mohli na kratší čas vydechnout. Malé Kozmálovce se rozvíjely, roku 1700 jejich urbárny důchod byl vyčíslen na 576 zlatých.
Obec se roku 1718 dostává pod správu panství Paluskovcov, stává sídlem části velkostatku. Ve srovnání s předchozími vlastníky, rodina Paluskovcov přestala podporovat protestantské církve. Proto události náboženské intolerance se přímo dotkly i obce. Její konec znamenal roku 1781, vydání tolerančního patentu císařem Josefem II.

Roku 1837 uherský statistik Elek Fényes popsal obec takto: "Kozmány (Kis), Kozmalovcze, maďarská vesnice na pravém břehu Hronu, na ½ míle od Nového Tekov. Na jeho polích a urodí dobrá pšenice a žito, má i vinohrady a dubový les. Pánům je hrabě Migazzi. "Události maďarské revoluce přivítal i zdejší občan v naději, že Maďaři si budou řídit své osudy sami. Do honvédskej armády narukovali 8 místních obyvatel a byli zařazeni do 17. praporu Levice spolu s branci z Liptovské, Oravské, Tekovské a Zvolenské župy. Okolí Levic bylo svědkem rušných událostí a tak i přes Malé Kozmálovce se přesouvali maďarští Honvéd či rakouští vojáci. Největším výdobytkem krvavě potištěné revoluce byl zrušení poddanství a občanské diskriminace (např. V Tekovské župě se mohly usazovat i Židé, předtím to bylo zakázáno). Obec stále nábožensky a politicky patřila k důležitějšími městečku Nový Tekov.

Roku 1853 obec značně poznamenal velký požár (shořelo 32 domů). Později zas obec postihla povodeň, kdy se zhroutily 3 domy. Ale přírodních katastrof (hlavně menších bylo mnohem více).
Vypuknutí I. světové války roku 1914 zatřáslo základy Rakousko-uherské monarchie. Válečný konflikt přinesl prostého lidu jen bídu a bohužel na bojištích padlo 21 obyvatel, 3 se vrátili jako invalidé.
Roku 1918 se monarchie rozpadla a také Malé Kozmálovce se staly součástí nově vzniklé Československé republiky. Roku 1919 byl rozparcelování hraběcího velkostatek. V obci bylo založeno selské spoluvlastnictví.
2. listopadu 1938 na základě rozhodnutí vídeňské arbitráže byly k Maďarsku spolu s jižními oblastmi Slovenska připojeny i Malé Kozmálovce. V domě Staněkovcov byla umístěna pohraniční stráž (po roce 1945), neboť Malé Kozmálovce se staly hraniční obcí. Obec byla známá pěstováním pšenice, ječmene, žita, ovsa, kukuřice, chovem červeno-strakatého skotu, ovcí, produkcí mléka, medu a vlny.
Vypuknutí II. světové války roku 1939 prostého lidu znovu přineslo pouze bídu a žal. Do koncentračního tábora byli odvlečeni židovští občané. V prosinci 1944 obyvatelé před blížícím se frontou byli vystěhováni do Mochovců. Obec ležela na frontové linii od 23. prosince 1944 do 25 března 1945.

Roku 1945 se obec znovu stala součástí Československa. MNV se nenastěhovali bývalé budovy obecního úřadu, ale nejprve byla umístěna v domě Staněkovcov (do roku 1963, pak v dnešní budově). Ani po roce 1945 klid nenastal, obyvatelstvo maďarské národnosti bylo zbaveno občanských práv a byly jim zavřené školy. V rámci výměny obyvatelstva mezi Československem a Maďarskem do Maďarska bylo vystěhováno 31 rodin, tj 161 osob (obec Hímesháza v župě Baranya), na nucené práce do Čech bylo deportováno 5 rodin (ty se po roce 1948 vrátili domů) az Maďarska se sem přistěhovalo cca 25 Slovenská rodin (zejména evangelíci av). Tak se značně změnilo složení obyvatelstva z národnostního a náboženského hlediska.
Po únoru 1948, kdy moc převzali komunisté se situace uklidnila, ale i Malé Kozmálovce se začaly měnit na socialistickou vesnici. Místní JZD bylo založeno roku 1951, které bylo v roce 1975 včleněné pod JZD Nový Tekov a roku 1976 pod JZD Kalná nad Hronom (dodnes úspěšně hospodaří s výbornými výsledky).

1. 1. 1986 byly Malé Kozmálovce přičleněny k městu Tlmače a nastal úpadek neperspektivních a propadné obce. Na nové stavby se nevydávali stavební povolení, velmi se zhoršila životní úroveň obyvatel. Ani vzhled obce nebyl vábný, slovem Malé Kozmálovce upadali. Listopad 1989 znamenal konec vlády komunistické strany, který vlastně zachránil obec před zlým osudem, který jí určili jiní. Na základě místního referenda se obec 1. 7. 1995 osamostatnila a začal se jí nový rozvoj. Obecní úřad se nastěhoval do obnovené budovy MNV. Obec byla komplexně plynofikovaná byla zesílena telefonní síť a byl obnoven kulturní dům a dům smutku. Byl oplocený a upravený hřbitov, obnovena budova mateřské školy, postavila se autobusová čekárna a bylo zřízeno dětské hřiště.