Navštivte malebnou část Dudvážska okruhu s GoSlovakia

(ms)

0 hodnocení
V tomto článku navštívíme 5 blízkých a malebných obcí, které jsou součástí sdružení Mikroregion 11 PLUS a které mají opravdu co nabídnout svým návštěvníkům. Postupně projdeme obcí Križovany nad Dudváhom, kde následně překročíme do sousedních Vlčkoviec, odkud opatrně přejdeme přes rychlostní silnici R1 do obce Opoj, zastavíme se v Majcichove a nakonec navštívíme obec Zeleneč.

Jako první obec navštívíme Križovany nad Dudváhom , která se nachází zhruba 7 km od Trnavy. První zmínka o této obci je z roku 1296, ale není to rok vzniku obce, ale o tom si povíme později. Obec byla v minulosti pravděpodobně střediskem hlídacího, hospodářského, ale i náboženského života. V kritických časech při nájezdech Tatarů zde mohla být usazena i církevní zpráva, o čem by svědčila i starobylá románská rotunda, o které si za chvíli řekneme více.

O pojmenování obce říká legenda, když v době Velkomoravské říše žilo nedaleko Trnavy mocné a bohaté kníže se jménem Tur, které bylo v té době ještě pohanům. O průniku křesťanství a přijetí nové víry nechtělo ani slyšet. Později však přece přijalo křest. Místo, kde toto kníže přijalo křest, nazýval lid Krest Tura, což mělo být prý i původní pojmenování obce. Z toho po staletí vzniklo pojmenování, které se objevuje v psaných dokumentech v r. 1296 jako Kerestúru. Tento název obce se používal až do roku 1948. Po tomto roce to byly, a dodnes jsou, Križovany nad Dudváhom.

Nejstarší stavitelském památkou v obci je již zmíněná románská rotunda - Rotunda sv. kříže , o níž se donedávna udávalo, že pochází z roku 1246. Jde o boční kapli kostela povíšenia sv. kříže. Při konzervování její nástěnných maleb v červnu 1938 byl v rotundě pod omítkou odkrytý letopočet 1246, který se stal předpokládaným letopočtem vzniku objektu. Průzkumné práce na rotundě, které v letech 1967 až 1970 vedl akademický malíř Vladimír Úradníček, přinesly pozoruhodné skutečnosti. Tyto nejnovější výzkumy dokazují, že rotunda je starší a rok 1246 byl pravděpodobně rokem rekonstrukce stavby v ranogotickom stylu. O tomto tvrzení svědčí odkrytí původního románského okna v apsidě rotundy. Uvnitř objektu se podařilo zjistit tvar románských sedile, nepohyblivých sedadel ve výklenku rotundy. Zevně v exteriéru pod střechou apsidy a lodě rotundy je odkrytý dekorativní románský cihlový vlys. Apsida je osvětlena dvěma románskými okny. Je orientována na východ, loď rotundy je s ní spojena vysokým, půlkruhový ukončeným vítězným obloukem.

151_y0pdyo0gbn.jpg
Zdroj: GoSlovakia (21.8.2019)

Zajímavostí rotundy je, že celková délka stavby je totožná s její celkovou výškou, tj 10,5 m. Zdivo stavby má konstantní tloušťku až 1 m. Geometrické závislosti platí i při jednotlivých prvcích stavby, jako jsou okna, vítězný oblouk, sedile, vlys. Z identických staveb v blízkém okolí, jejichž vznik je písemně doložen, známe pouze kostelík v Dechticích (r. 1172).

V obci najdeme také několik malých sakrálních památek jako například sochy svatých. Jednou z nich je socha svatého Josefa. Jde o prosebné sochu s textem "Svatý Josef oroduj za nás! Věnovala Juliana Bošácké r. 1935, ". Orodovat znamená zdvořile, uctivě předkládat nějakou žádost, jejíž splnění závisí na vůli žádaného. Zdi hřbitova hlídá zase socha svatého Jana Nepomuckého. Přes cestu naproti kostelu stojí i mohutná socha svatého Floriána , patrona hasičů a záchranářů. Floriánko je tu opravdu pěkně vymalovaný krasavec. S nevyblednutými barvami působí jako muž velmi atraktivní. I cihličky má na břiše.

151_ps8yy59jg9.jpg
Zdroj: GoSlovakia (25.11.2019)

Pokud se vydáme z Križovian nad Dudváhom do Vlčkoviec budemte tam přesně za 0 sekund. Ano, tyto 2 denin plynule na sebe navazují. Vlčkovce svou velmi výhodnou polohou byly v minulosti, ale iv současnosti křižovatkou mezi blízkými městy Trnavou a Nitrou. Po vnějším okraji obce prochází rychlostní silnice R1, na kterou je obec Vlčkovce připojena dvěma křižovatkami.

Mnohé náhodné nálezy i archeologické výzkumy v širokém okolí Vlčkoviec dokazují, že celé toto území bylo poměrně hustě osídlené již v pravěku. Velký podíl při vzniku obce však byla existence staré komunikační tepny nazvané později Česká cesta, která odpradávna vedla v těsné blízkosti dnešní vesnice. Při cestě vzniklo z praktických důvodů mnoho osad. Tehdejší kupci a obchodníci v nich odpočívali, opravovali poškozené povozy a podkúvali tažná zvířata. Později tyto osady sloužily jako mýtného stanice. Při vzniku Vlčkoviec sehrály, kromě již zmíněné České cesty, významnou roli mosty přes řeky Dudváh a Blava. Potvrzuje to skutečnost, že později se stal při tvorbě obecního erbu právě most ústředním erbovním znamením.

Pojmenování této vesničky, jak již název říká, je podle místní zachované pověsti. Vlci se měli ve velkých skupinách často potulovat v blízkosti této oblasti a proto tamní obyvatelé pojmenovali obec podle těchto šelmovitých zvířat. Obec však často svůj název neměnila, v podstatě jsou známé pouze názvy Forkoshyda, Farkashyda, Farkašín a od roku 1948 Vlčkovce, avšak v období let 1975 - 1991 byla pojmenována jako Dudváh. Od tehdy ji ale opět známe pod staronovým názvem Vlčkovce. Nejstarší písemnou zmínkou o Vlčkovce je listina z roku 1231, avšak mnoho obyvatel se přiklání k druhé písemné zmínce z roku 1336.

Když budete procházet touto malebnou vesnicí, určitě nemůžete přehlédnout krásný Venkovský dům . Vyjímá se již z dálky v modré zářící barvě a obvykle krásně vyzobený domácími obyvateli. Venkovský dům byl zrekonštuovaný a otevřený 6. října 2017 a slouží domácím i návštěvníkům obce, neboť během roku se v něm konají různé kulturní akce. V domě se nachází i pamětní pokoj národního umělce Fraňo Štefunko. Venkovský dům je vlastně muzeum, které přibližuje nynějším generacím život na vesnici v minulosti. Do budoucna se má Venkovský dům zpřístupnit zejména dětem ze škol v okolí, protože taková sbírka muzeálních kousků, jakou se podařilo shromáždit ve Vlčkovce, nikde v okolních vesnicích není vystavena.

151_vtdeegk6w9.jpg
Zdroj: GoSlovakia (26.11.2019)

Na konci vesnice směrem na Sereď s nachází kostel sv. Terezie z Lisieux z roku 1934, který byl postaven na starších základech. Kostel stojí na původním místě starého kostela, z něhož některé sochy a obrazy byly přemístěny a jsou jeho ozdobou a památkou. Nový kostel je postaven podle projektu architekta Michala Milana Harminc z Prahy. Kostel byl postaven za necelých 14 měsíců. Posedět změny v kostele nastaly v roce 2009. Do presbytáře byl umístěn nový mramorový obětní stůl a ambon z chorvatského Kanfanar a nový sedes pro kněze a ministrantů, který je z bukového masivu. Posvětil jejich Mons. Pavel Zemko, generální vikář. Více informací ohledně kostela sv. Terezie z Lisieux se dozvíte přímo na naší stránce .

151_8v9w1u0d5k.jpg
Zdroj: GoSlovakia (26.11.2019)

Když se vzpomenou Vlčkovce, nelze nezmínit i Mlýn ze začátku 16. století. Najdeme ho na dolním konci vesnice mezi kostelem a cukrovarů. Jde o mlýn ještě z habánských dob, avšak když Habáni přišli do Vlčkoviec, mlýn tu už stál a tedy jeho historie shiahá ještě dál, avšak konkrétní záznam, kdo mlýn postavil nenalezen. Můžeme se pouze domnívat, že to byl někdo z Pállfyovcov, kterým v té době vesnice patřila. V roce 1925 dal tehdejší mlynář Retzer namontovat do mlýna nejmodernější mlýnské zařízení. Potomci tehdejšího mlynáře Retzer žijí dodnes a objekt mlýna spravují. Od roku 1989 mlýn provozují a zabývali se nejdříve výrobou krmných směsí pro drůbež a prasata. Postupně provozovaly tři míchárny krmných směsí a zásobovali několik velkých farem. V tomto čase provozují jednu Míchárna, kde se specializují hlavně na výrobu a prodej krmných směsí pro drůbež určenou pro drobnochovateľov.

151_tp1leu2050.jpg
Zdroj: GoSlovakia (26.11.2019)

Z Vlčkoviec si na skok odskočíme. Ne však tak, jak to bylo v předchozím případě, ale za necelé 2 minuty jsme v obci Opoj . Opoj je klidná obec, která poskytuje svou polohou uprostřed zeleně vysokou kvalitu života, čistý vzduch a klidnou rodinnou atmosféru. První dosud známá písemná zmínka o opojné se nachází na listině nitranské kapituly z roku 1266. Obsah listiny se týká prodeje části majetku Majcichova. V listině Bratislavské kapituly z roku 1278, kde se popisují hranice Zelenče, se zmiňuje "terra Opoy" jako vlastnictví Bratislavského hradu.

Severozápadní část obce uzavírá římskokatolický Kostel Nejsvětější Trojice z roku 1775. Původně šlo o pohřební kapli s kryptou pro rodinu Szásy. František Szásy, tehdejší vlastník opojských majetků dal sakrální objekt vystavět tak, aby jeho průčelí bylo kolmo orientované do nejstarší ulicový zástavby a uzavíralo tak severozápadní okraj obce. Počátkem 20. století byla kaple rozšířena o polygonální presbytář s křížovou klenbou. Strop v tomto čase dostal i výzdobu v podobě výjevů z bible a obrazů svatého Marka a Lukáše. Současný vnější vzhled, kostela je výsledkem poválečných přestaveb souvisejících s narušením věže a krovu, během osvobozování obce v roce 1945. Na príkostolnom hřbitově se nachází pískovcová socha Ukřižování Ježíše Krista z roku 1796 a nejstarší hroby z poloviny 19. století. Jde o dva pískovcové pomníky s křížem a vloženou mramorovou nápisové tabulkou.

151_qn81oy91f4.jpg
Zdroj: GoSlovakia (25.11.2019)

Uprostřed nejstarší opojskej ulice, jednajícími z řadové zástavby, se nachází zvonice z první poloviny 19. století. Stavba se čtvercovou půdorysnou dispozicí, jehlanovou střechou a obloukovitými okny je uprostřed své výšky rozdělena římsou. Její opodstatnění bylo aktuální až do vybudování věže na kostele po skončení války, protože původní pohřební kaple věž ve funkci zvonice neměla. Ve zvonici se nacházejí tři zvony - malý, střední a velký. Malý zvon se spodním průměrem 300 mm je nedatovaný a ani jeho místo ulité není známo. Střední zvon se spodním průměrem 450 mm ulili Bratři Fischer v Trnavě v roce 1902. Nejstarším zvonem je velký zvon z roku 1692 ulitý Janem Achamerom v Bratislavě. V současnosti je zvonice nepoužívaná, protože obec využívá elektronické zvony kostela.

151_xoqr8eo2pl.jpg
Zdroj: GoSlovakia (25.11.2019)

Předposlední obcí v našem článku je obec Majcichov , která si před nedávnem připomněla 750. výročí (1266) své první písemné zmínky. Majcichov je obec nacházející se asi 10 km jižně od Trnavy. Obec je známá hlavně svým národovců a farářem Janem Palárik, který zde od roku 1862 až do své smrti v roce 1870 tvořil a působil na faře a taktéž je zde také pohřben.

V obci je mu věnována pamětní pokoj , kterou navštěvuje mnoho studentů, zejména středoškoláků, ale přicházejí sem i lidé ze zahraničí. Ján Palárik byl národním buditelem, katolickým knězem, dramatikem a organizátorem národního života. Narodil se v chudé učitelské rodině 27.dubna 1822 v Rakovy na Kysucích, kde mu je také věnována pamětní pokoj. Napsal zde několik Slovenská knih a učebnic pro slovenské školy. Kromě toho zde napsal svou čtvrtou divadelní hru nazvanou Dimitrij Samozvanec. Při příležitosti stého výročí jeho smrti se konaly velké oslavy a byla zřízena tato pamětní pokoj Jana Palárika jako stálá expozice. Po 10-ti letech byla reinštalovaná a přeložena do vyhovujúcejších prostor. Při 120-tom výročí úmrtí (1990) se konala největší pietní vzpomínka a pamětní pokoj byl znovu reinštalovaná do pěkných prostor nového moderního kulturního domu. V pamětní pokoji Jána Palárika se nachází obraz, který představuje tzv. Majcichovský mír, který symbolizuje konec císařsko-kuruckých válek.

151_32t23kf7bl.jpg
Zdroj: GoSlovakia (25.11.2019)

U hlavní silnice vedoucí přes obec stojí římskokatolický Kostel Všech svatých , který je díky věži na vyvýšenině ve středu obce nepřehlédnutelný. Byl postaven v románském stylu ve 13. století. Věž je však s největší pravděpodobností mnohem starší a pochází z období slovanského hradiště z 8. až 9. století. V minulosti sloužila jako strážní věž, o čemž svědčí i zdivo na její východní straně. Nacházejí se zde trojhranné otvory, které sloužily jako okénka směrem k hradišti. V 13. století k věži přistavěli hlavní loď kostela, kde jako zdivo použili kámen a cihlu. Sanktuárium přistavěli v roce 1749 už z cihel, co se zjistilo během rozebírání zdí při přístavbě bočních lodí. V 17. století získali kostel včas evangelíci a proto si museli katolíci postavit v roce 1697 nový chrám - Kapli Nanebevzetí Panny Marie na hřbitově, která se zachovala dodnes. Kostel stál v středověké podobě až do poloviny 18. století, kdy původní svatyni zbourali. Nahradili ji větším presbytářem, které bylo stejně široké jako loď av interiéru je odděloval pouze triumfální oblouk. S přestavbou kostela a přístavbou bočních lodí se začalo počátkem padesátých let 20. století, kdy zhotovili i nový oltář. V devadesátých letech 20. století kostel rekonstruovali a vybudovali při něm jeskyňku Panny Marie Růžencové.

151_4br2p0zqrl.jpg
Zdroj: GoSlovakia (21.8.2019)

Nakonec se přesuneme do poslední obce, kterou v tomto článku zmíníme. Jde o obec Zeleneč , která eviduje první archivní záznam z roku 1634 av něm uvádí 200 obyvatel a 40 domů. K začátku tohoto roku v obci žije už 2660 obyvatel. První historickou zmínku o Zelenči však již nacházíme v listině uherského krále Belu IV. z roku 1243, kde se obec uvádí pod názvem SEELENCH a kde král Belo IV. daruje bratislavskému purkmistr Woche pozemky na znak vděčnosti za prokázané služby při ohrožení království Tatary.
Zeleneč se ze všech zmíněných obcí v tomto článku nachází jednoznačně nejblíže ke krajskému městu Trnava. Vzdálený je pouze 2,5 km, což obyvatelé určitě velmi oceňují.

Asi nejatraktivnějším objektem v obci a určitě i v blízkém okolí je římskokatolický kostel narození Panny Marie , který je atraktivní svou moderní architekturou a skutečností, že byl postaven za totalitních dob, tedy v době, která výstavbě staveb tohoto druhu moc nepřála. Stavba byla realizována z milodarů věřících. Kostel posvětil 5.9. 1993 Mons. Dominik Tóth. Bylo to na 750. výročí první písemné zmínky o Zelenči a na 20. výročí postavení kostela. Interiér kostela vizuálně i akusticky zkrášluje jedinečný holenní varhany od renomované rakouské firmy Walcker-Mayer, která se výrobou těchto hudebních nástrojů zabývá od konce 18. století. Právě výjimečná kvalita organu dává předpoklad pro varhanní koncerty, které se konají zpravidla dvakrát v roce.

151_wy6hlvwf6j.jpg
Zdroj: GoSlovakia (25.11.2019)

Tento článek nezakončil tradičně kostelíkem a ani žádnou památkou, ale navštívíme nově otevřené restauraci Pizza Roman nacházející se na konci denin směrem k dálnici D1. Čekat Vás budou obrovské stylové prostory, které spolu s terasou navodí výbornou atmosféru v tomto pěkném a útulném prostředí. V neposlední řadě na Vás čeká množství gurmánských zážitků. Restaurace denně připravuje skvělé denní menu a určitě si vyberete iz jídelníčku. Vaše děti jistě nebudete muset přemlouvat aby se pořádně najedli, neboť po jídle je bude čekat zasloužená odměna v podobě mini farmy . Děti můžete povozit na kolotoči nebo dokonce na ponících, případně se mohou zahrát samy na dětském hřišti. Prostředí je obecně příjemné pro ty kteří mají rádi přírodu a zvířata. Zajímavostí je, že farma se stará o ty zvířátka, o které se už nikdo nechtěl starat. Zvířátka, které zde můžete setkat a vidět se narodili v zajetí a proto by ve volné přírodě nepřežili. Zvířátka můžete nejen pozorovat, ale se s nimi dostanete i do kontaktu, přičemž je můžete krmit zakoupeným krmivem.

151_9misfjret6.jpg
Zdroj: GoSlovakia (25.11.2019)
sdílet na
Zpracoval: (ms)
Aktualizováno dne: 8.6.2020
Zdroj: GoSlovakia



Mohly by tě zaujmout